Asenovská pevnost

Asenovská pevnost (Petričská pevnost před přejmenováním podle cara Ivana Asena II.) fungovala jako pevnost od pozdní doby železné až do 15. století. Je položena na nepřístupném skalním útesu nad údolím řeky Čaja v horském průsmyku, který spojuje Thrákii s Egejským mořem. Jediný přístup k útesu je možný od jihozápadu a tak tato část bývala i nejvíce chráněna. První archeologické nálezy z tohoto místa pocházejí ze starší doby železné a dokazují, že první toto místo jako pevnost používali již Thrákové.[2]

Budování středověké pevnosti probíhalo ve třech etapách v 9., 11. a 13. století, přičemž výstavba z jedenáctého století je první o které se vedly pravidelné písemné záznamy. Tehdy se pevnost připomínala pod názvem Opevněná osada Petrič.[1] V tomto období byla postavena na místě i první náboženská stavba, kterou byla malá kaple. Největší zásluhu na výstavbě pevnosti má car Ivan Asen II., který v 13. století začal nejrozsáhlejší etapu výstavby, včetně velké pevnostní zdi, chránící místo od jihozápadu. Ivan Asen II. dal také postavit do současné doby zachovalý dvoupatrový chrám svaté Bohorodičky Petričské. Pevnost byla zničena jako důsledek bratrovražedné války mezi dvěma znepřátelenými syny (Sulejmanem a Musoma) sultána Bajezida I. po jeho smrti v roce 1403, kdy po Musově kapitulaci byla zbořena téměř do základů.

Pevnost je dobře prozkoumána, je restaurována a konzervovaná a přístupná návštěvníkům.

• 
  Pohled na pevnost ze staré římské cesty, která spojovala Thrákii s Egejským mořem
• 
  Zbytky jihozápadní pevnostní stěny
• 
  Pohled na pevnost od kaple sv. Mikuláše
• 
  Pohled na pevnost od kaple sv. Eliáše
• 
  Pohled na pevnost ze staré římské cesty, která spojovala Thrákii s Egejským mořem