Arnošt I. Sasko-Kobursko-Gothajský
Arnošt I. Sasko-Kobursko-Gothajský (též Ernest I.; 2. ledna 1784 – 29. ledna 1844) byl posledním svrchovaným vévodou Sasko-Kobursko-Saalfeldska (jako Arnošt III.) a od roku 1826 prvním svrchovaným vévodou Sasko-Kobursko-Gothajska (jako Arnošt I.). Byl otcem prince Alberta, manžela britské královny Viktorie, a je tak praprapradědem královny Alžběty II. Bojoval proti Napoleonovi a prostřednictvím svých stavebních projektů a zřizováním dvorních divadel zanechal velkou stopu na svém sídelním městě, Coburgu.
Arnošt I. Sasko-Kobursko-Gothajský | |
---|---|
Arnošt I. (George Dawe, 1818-1819) | |
sasko-kobursko-saalfeldský vévoda (jako Arnošt III.) | |
Období | 9. prosince 1806 - 12. listopadu 1826 |
Předchůdce | František |
sasko-kobursko-gothajský vévoda (jako Arnošt I.) | |
Období | 12. listopadu 1826 - 29. ledna 1844 |
Nástupce | Arnošt II. |
Úplné jméno | Ernst Anton Karl Ludwig |
Narození | 2. ledna 1784 |
Coburg, Sasko-kobursko-saalfeldské vévodstvíSvatá říše římská | |
Úmrtí | 29. ledna 1844 (60 let) |
Gotha, Sasko-kobursko-gothajské vévodství, Německý spolek | |
Pohřben | Morizkirche, pak Friedhof am Glockenberg |
Manželka | Luisa Sasko-Gothajsko-Altenburská |
Marie Württemberská | |
Potomci | Arnošt II. Sasko-Kobursko-Gothajský Albert Sasko-Kobursko-Gothajský |
Dynastie | Wettinové |
Otec | František Sasko-Kobursko-Saalfeldský |
Matka | Augusta Reuss Ebersdorf |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Mládí
Arnošt se narodil jako nejstarší syn Františka Sasko-Kobursko-Saalfeldského a Augusty Reuss Ebersdorf. Jeho mladší bratr Leopold byl později zvolen prvním králem Belgičanů.
10. května 1803 byl Arnošt prohlášen za dospělého, protože jeho otec vážně onemocněl, a on byl potřebný k účasti na vládě vévodství. Když jeho otec v roce 1806 zemřel, stal se Sasko-kobursko-saalfeldským vévodou jako Arnošt III. Nicméně nemohl okamžitě převzít formální vládu své země, protože vévodství bylo obsazeno Napoleonovým vojskem a bylo pod francouzskou správou. Následující rok, po Tylžském míru (1807) bylo Sasko-kobursko-saalfeldské vévodství opět spojeno a navráceno Arnoštovi. To se stalo díky ruskému tlaku, protože Arnoštova sestra Juliana byla manželkou bratra ruského cara.
Manželství a potomci
3. července 1817 se Arnošt v Gothe oženil s Luisou Sasko-Gothajsko-Altenburskou. Měli spolu dvě děti:
Manželství bylo nešťastné, protože manželé byli podobně promiskuitní. Jak řekl životopisec Lytton Strachey: „Vévodský dvůr nebyl znám přísnou morálkou; vévoda byl galantní muž a vévodkyně následovala manželova příkladu. Byly tam skandály: mluvilo se o jednom z dvorních komorníků, okouzlujícím a kultivovaném muži židovského původu. Nakonec mezi manželi došlo k oddělení a nakonec k rozvodu.“ Arnošt a Luisa se rozešli v roce a oficiální rozvod se uskutečnil 31. března 1826. Jakožto dědici Koburgu musely děti zůstat s otcem. Sedm měsíců po rozvodu, v říjnu 1826, se Luisa tajně provdala za jednoho ze svých milenců. Zemřela v roce 1831.
23. prosince 1832 se Arnošt v Coburgu oženil se svou neteří Marií Württemberskou, dcerou své sestry Antonie. Marie se tímto sňatkem stala nevlastní matkou svých bratranců. Děti s Arnoštem neměla.
Arnošt měl tři nemanželské děti:
- Berta Ernestine von Schauenstein (26. ledna 1817 – 15. srpna 1896), dcera Sophie Fermepin de Marteaux. Provdala se za svého bratrance, Eduarda Edgara Schmidt-Löwe von Löwenfels, nemanželského syna otcovy sestry Juliany.
- Ernst Albert Bruno von Bruneck, syn Margarethy Braunové. Zemřel mladý v roce 1838.
- Robert Ferdinand von Bruneck, také syn Margarethy Braunové. V roce 1856 se stal Freiherr von Bruneck a ten samý rok zemřel.
Úmrtí
Arnošt zemřel 29. ledna 1844 a byl nejdříve pohřben v Morizkirche, později byl však přesunut do nově vybudovaného mauzolea Friedhof am Glockenberg.
Vývod z předků
Jan Arnošt IV. Sasko-Kobursko-Saalfeldský | ||||||||||||
František Josias Sasko-Kobursko-Saalfeldský | ||||||||||||
Šarlota Jana Waldecko-Wildungenská | ||||||||||||
Arnošt Fridrich Sasko-Kobursko-Saalfeldský | ||||||||||||
Ludvík Fridrich I. Schwarzbursko-Rudolstadtský | ||||||||||||
Anna Žofie Schwarzbursko-Rudolstadtská | ||||||||||||
Anna Žofie Sasko-Gothajsko-Altenburská | ||||||||||||
František Sasko-Kobursko-Saalfeldský | ||||||||||||
Ferdinand Albrecht I. Brunšvicko-Lüneburský | ||||||||||||
Ferdinand Albrecht II. Brunšvicko-Wolfenbüttelský | ||||||||||||
Kristýna Hesensko-Eschwegská | ||||||||||||
Žofie Antonie Brunšvicko-Wolfenbüttelská | ||||||||||||
Ludvík Rudolf Brunšvicko-Wolfenbüttelský | ||||||||||||
Antonie Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská | ||||||||||||
Kristýna Luisa Öttingenská | ||||||||||||
'Arnošt I. Sasko-Kobursko-Gothajský' | ||||||||||||
Jindřich X. Reuss Ebersdorf | ||||||||||||
Jindřich XXIX. Reuss Ebersdorf | ||||||||||||
Erdmuthe Benigna ze Solms-Laubachu | ||||||||||||
Jindřich XXIV. Reuss Ebersdorf | ||||||||||||
Wolfgang z Castell-Castellu | ||||||||||||
Žofie Teodora z Castell-Remlingenu | ||||||||||||
Dorothea Renata zo Zinzendorf-Pottendorfu | ||||||||||||
Augusta Reuss Ebersdorf | ||||||||||||
Jiří Albrecht II. Erbach-Fürstenau | ||||||||||||
Jiří August z Erbach-Schönbergu | ||||||||||||
Anna Dorothea Hohenlohe-Waldenburg | ||||||||||||
Karolína Ernestýna z Erbach-Schönbergu | ||||||||||||
Ludvík Kristián Stolberg-Gedern | ||||||||||||
Ferdinanda Henrietta ze Stolberg-Gedernu | ||||||||||||
Kristýna Meklenbursko-Güstrowská | ||||||||||||
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ernest I, Duke of Saxe-Coburg and Gotha na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Arnošt I. Sasko-Kobursko-Saalfeldský na Wikimedia Commons
Předchůdce: František |
Sasko-kobursko-saalfeldský vévoda 1806–1826 |
Nástupce: stalo se z něj sasko-kobursko-gothajské vévodství |
Předchůdce: předtím to bylo sasko-kobursko-saalfeldské vévodství |
Sasko-kobursko-gothajský vévoda 1826–1844 |
Nástupce: Arnošt II. |