Argentometrie

Chloridy kovů IV. (Ba²⁺, Ca²⁺, Sr²⁺, Mg²⁺) a V. (K⁺, Na⁺, Li⁺) analytické třídy, se přímo titrují v neutrálním prostředí odměrným roztokem AgNO₃ na indikátor K₂CrO_4.

Nejprve se bude stříbrný kation se srážet s chloridem, díky nižšímu součinu rozpustnosti, za vzniku bíle málo rozpustné sraženiny, podle rovnice:

Cl⁻  +  Ag⁺  →  AgCl ↓ bílá 

Po zreagovaní všech chloridů, se s první nadbytečnou kapkou AgNO₃ začnou stříbrné kationty srážet s aniotem indikátoru za vzniku červenohnědé sraženiny, která indikuje bod ekvivalence.

2 Ag⁺  +  CrO₄²⁻  →  Ag₂CrO₄ ↓  červenohnědá (bod ekvivalence)

K roztoku vzorku chloridů se přidá známý nadbytek odměrného roztoku AgNO₃ (rovnice 1). Nereagovaný přebytek roztoku AgNO₃ se titruje odměrným roztokem KSCN (rovnice 2) na indikátor Fe(NH₄)(SO₄)₂.12 H₂O (kamenec, dodekahydrát bis-síranu amonoželezitého) v prostředí HNO₃ do trvale červeného zabarvení (rovnice 3).

Cl⁻  +  Ag⁺  →  AgCl ↓ bílá

Ag⁺  +  SCN⁻  →  AgSCN ↓ bílá  (nadbytek)

6 SCN⁻  +  2 Fe³⁺  → Fe[Fe(SCN)₆]  červený roztok (bod ekvivalence)

Obdobně se stanovuje přesná koncentrace odměrného roztoku KSCN (NH₄SCN).

Indikátor fluorescein - slabá kyselina

Tímto způsobem lze stanovit všechny halogenidové anionty kromě fluoru. Metoda je založená na adsorpci aniontů indikátoru fluoresceinu na vzniknuvší sraženinu AgX. Když jsou v roztoku přítomny halogenidové anionty v nezanedbatelném množství, adsorbují se na vzniknuvší sraženinu, čímž od ní odpuzují anion fluoresceinu. Po bodě ekvivalence se na sraženinu AgX adsorbují ionty stříbra, které kvůli svému kladnému náboji umožní aniontu fluoresceinu se elektrostaticky navázat na sraženinu.Tím změní roztok v titrační baňce barvu ze svítivě zelené na růžovou.[1] Tuto změnu je možné taky sledovat změnou absorbance, popřípadě poklesem fluorescence.