Arboretum Lesnické školy v Písku

Rané arboretum s lesní školkou v popředí

V roce 1885 byla v Písku založena vůbec první lesnická škola, v níž byla vyučovacím jazykem čeština. V počátečním období své existence sídlila v budově rolnické školy (dnešní SZeŠ a OA). Nejstarší budovou současného areálu lesnické školy na Václavském Předměstí se stal tzv. starý internát, který byl postaven v roce 1899. Vlastní výukové budovy se lesnická škola dočkala ve školním roce 1912//1913. Hned na jaře roku 1913 se na pozemcích, které ke škole a internátu přiléhají, začalo s budováním arboreta, které mělo sloužit jako venkovní učebna pro výuku odborných lesnických předmětů (lesnická botanika, pěstování lesů, nauka o lesním prostředí). Iniciátorem celého podniku byl odborný učitel František Salač. Plocha arboreta byla cestami rozdělena na 14 dílů, do nichž bylo vysázeno přibližně 250 dřevin tak, aby vždy vytvářely skupiny podle přirozených stanovišť a ekologických nároků. Přechodovou část areálu mezi bezprostředním okolím školy a arboretem tvořila lesní školka. Ta byla na konci 60. let zrušena a plocha byla osázena dřevinami, takže pohledově splynula s vlastním arboretem. V širším slova smyslu tak může být jako arboretum chápán celý vnější areál školy.

V roce 2008 bylo vlastní arboretum Lesnické školy v Písku rozhodnutím Ministerstva kultury ČR prohlášeno za kulturní památku. V hodnocení, které toto rozhodnutí doprovází, se uvádí: Pro svou hodnotu historickou, didaktickou a jako projev tvůrčích schopností a práce člověka ve spojení s živou přírodou splňuje podmínky ustanovení §2 odst. 1 písm. a) zákona20/1987Sb.o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, pro vyhlášení věci za kulturní památku.[1]

Poslední významné úpravy arboreta započaly v roce 2018 odstraněním starých asfaltových cest, které byly rozvráceny kořenovým systémem dřevin, a jejich nahrazením přirozeněji působícími cestami štěrkovými. Od té doby také probíhá intenzivní odstraňování poškozených či nevhodně umístěných dřevin a společně s tím naopak výsadba dřevin nových tak, aby se zvýšila vzdělávací i estetická hodnota arboreta. Po dokončení těchto úprav, jejichž odborným garantem je odborný učitel Ing. Jiří Holkup, bude také vytvořen nový systém popisných tabulí.

Vzdělávací funkce arboreta byla v roce 2017 posílena vybudováním včelína  a o rok později též novou voliérou pro dravce. Obojí slouží žákům školy jako doplněk při výuce lesnické zoologie a myslivosti, žáci sami též o včelín a voliéru sami pečují v rámci své zájmové činnosti (včelařský kroužek, sokolnický kroužek).

Vedle vzdělávací funkce slouží arboretum dlouhodobě i pro další účely. Kromě toho, že je přirozeně oddychovým místem žákům i zaměstnancům školy, má svůj nemalý význam kulturně-společenský. U vstupu do vlastního arboreta se nachází pamětní kámen, který sem v roce 1985 – při příležitosti stého výročí založení školy – nechalo umístit Sdružení absolventů a přátel lesnických škol píseckých (SAPLŠP). Místo „u kamene“ slouží příležitostně i jako místo pietní. V centrální části arboreta – „pod slavonskými duby“ – se zase tradičně konají slavnostní shromáždění při zahajování a zakončování školního roku či při jiných významných příležitostech.

V celém areálu školy (tj. ve vlastním arboretu o rozloze 2,54 ha a dále na ploše, která obklopuje budovy školy a kde dřeviny plní převážně okrasnou funkci) se nachází více než tisíc jedinců dřevin v cca 350 taxonech. Z tohoto počtu se ve vlastním arboretu nachází asi 740 jedinců v celkovém počtu cca 200 taxonů.

V arboretu lze nalézt mnoho zajímavých dřevin, za největší hodnotu lze však pokládat samotné jejich uspořádání podle ekologických nároků. Jde např. o ukázky měkkého či tvrdého luhu, šípákových doubrav, ale i horských smrčin. Velmi hodnotná je ukázka habrových bučin doplněná bylinným podrostem.

Mezi zajímavé exempláře patří např. postopčák cizí (Comptonia peregrina), vytvářející kompaktní porost u vstupu do arboreta. Na nádvoří školy působí majestátně borovice rumelská (Pinus peuce), patřící mezi nejstarší a nejmohutnější zástupce svého druhu u nás.

Cenné jsou i mohutné exempláře dubů, především dub cer (Quercus cerris), dub košíčkatý (Quercus prinus) a dub velkoplodý (Quercus macrocarpa). V zadní části arboreta se nachází více než sto let stará skupina slavonských dubů. Jde o velmi cenný ekotyp dubu letního pocházející z oblasti Slavonie.

Esteticky velmi působivé jsou výsadby tvořící ozelenění v areálu školy. Např. u vstupu do historické budovy školy jsou vysázeny skupiny pěnišníků, které v kombinaci se vzrostlými stromy a dalšími keři tvoří působivou kulisu. Nejkrásnější je tato část v době květu na jaře.

Kromě výše uvedených dřevin se arboretum může pochlubit i řadou dalších vzácných exemplářů.

Současné předpisy ohledně zajištění bezpečnosti ve školách a školských zařízeních neumožňují, aby bylo arboretum veřejnosti volně přístupné. Zájemci jej nicméně mohou navštívit v pracovní dny po nahlášení se na vrátnici školy v Burketově ulici, případně po předchozí domluvě i o víkendu či o prázdninách.

• FRIESE, Rudolf; ed. (1934). Památník českých lesnických škol v Písku vydaný při jubileu padesátiletého trvání. 1884 - 1934. Písek: Nadační fond býv. lesnických ústavů v Písku.
• MACHOVEC, Jaroslav a kol. (nedatováno). Průvodce arboretem Vyšší odborné školy lesnické a střední lesnické školy Bedřicha Schwarzenberga v Písku. Písek: Matice lesnická.
• Kol. střední lesnické školy v Písku (1985). Sto let lesnického školství v Písku. Písek: Střední lesnická technická škola Písek.

• Arboretum
• Lesnické školství
• Lesnictví

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Arboretum na Wikimedia Commons
• Webové stránky Lesnické školy v Písku – www.lespi.cz
• Facebook Lesnické školy v Písku - www.facebook.com/lesarnapisek
• Instagram Lesnické školy v Písku - www.instagram.com/lesarnapisek