Aratos

Aratos, též Arátos, Aratus, Aratos ze Soloi či Aratos ze Sol v Kilikii, řecky Ἄρᾱτος ὁ Σολεύς (asi 315 př. n. l. – 240 př. n. l.) byl starořecký básník. Z jeho básnického díla se dochovala jen didaktická epická skladba Fainomena (Nebeské jevy), která shrnuje dobové astronomické vědění.

Aratos
Narození315 př. n. l.
Soli
Úmrtí240 př. n. l. (ve věku 74–75 let)
Povoláníbásník, astronom a spisovatel
PříbuzníAthenodorus of Soli (sourozenec)
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Studoval v Athénách u Zénóna z Kitia. Spolu se svým spolužákem, stoikem Persaiem se roku 272 př. n. l. vydal do Makedonie, na dvůr krále Antigona Gonaty, který ho měl inspirovat k sepsání Fainomeny. Později působil též na dvoře syrského krále Antiocha I.

Fainomena

Fainomena se dělí na dva díly. V prvním se popisují pohyby a postavení hvězd. Předpokládá se, že díl nebyl dokončen, neboť v něm schází pojednání o Slunci a Měsíci. Díl druhý se opírá o Theofrasta a obsahuje tzv. diosémeia (diosémeiai), tedy předpisy pro předpovídání počasí na základě nebeských úkazů.

Kniha se vyznačuje velmi kultivovaným a přitom jasným jazykem, takže byla velmi oblíbená. Cicero i Germanicus ji překládali, Germanicův překlad se zachoval, Ciceronův jen zčásti.

Hodnocení

Ottův slovník naučný hodnotil Arata takto: „Aratos, řecký didaktik, … nebyl ani básník ani učenec, nýbrž spíše duchaplný veršovec, mistrně vládnoucí formou. Vzav si za vzor Homéra a Hésioda spracoval látku dosti nevděčnou přehledně, jednoduše a jasně, mluvou hladkou, místy lahodnou, veršem přesným. Pro tyto přednosti formálné byl Aratos již ve starém věku pilně čten a kommentován, jak dokazuje zachovaná sbírka scholií a kommentářů.“[1]

Je po něm pojmenován kráter Aratus na přivrácené straně Měsíce.[2][3]

Odkazy

Reference
  1. Ottův slovník naučný, heslo Aratos. Sv. 2, str. 596.
  2. RÜKL, Antonín, Atlas Měsíce [kartografický dokument]. 2. české vyd. (aktualiz. a barevně přeprac.). Praha: Aventinum, 2012. 1 atlas (224 s.). ISBN 978-80-7151-269-1, kapitola Conon, str. 70, č. mapového listu 22
  3. Crater Aratus on Moon Gazetteer of Planetary Nomenclature, IAU, USGS, NASA (anglicky)

Literatura
  • Ottův slovník naučný, heslo Aratos. Sv. 2, str. 596.
  • Arátos: Jevy na nebi, přeložil Radislav Hošek. V: Hvězdy, hvězdáři, hvězdopravci, ed. Jan Kalivoda. Praha: Antická knihovna 1986, str. 39-57.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.