Theofrastos

Theofrastos (asi 372 Eres na Lesbu – 287 př. n. l. Athény) byl řecký filosof, vědec a rétorik, žák a nástupce Aristotelův v řízení peripatetické školy. Věnoval se především přírodním vědám, zvláště botanice a fyziologii rostlin, pro něž má stejný význam jako Aristotelés pro zoologii.[1] Je považován za zakladatele dendrologie, lesnických věd a botanické systematiky. Jeho autorská zkratka v současné botanické systematice je Theophr.[2]

Theofrastos
Narození371 př. n. l.
Eresos
Úmrtí287 př. n. l. (ve věku 83–84 let)
Athény
NárodnostŘekové
Alma materPeripatos
Povoláníbotanik, fyzik, filozof a spisovatel
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Theofrastos
Historia plantarum, 1549

Vyučování

V Athénách se těšil takové úctě, že kvůli němu zrušili Sofoklův zákon z roku 306 až 305, podle něhož se školy směly zřizovat jen se svolením rady a lidu. Kvůli tomuto zákonu totiž musel i Theofrastos předtím na krátký čas opustit Athény. Peripatetickou školu vedl 34 let v duchu a metodou jejího zakladatele, sám zde přednášel o filosofii, přírodních vědách a rétorice. V Aristotelových stopách šla i Theofrastova filosofie a spisovatelská činnost. Seznam spisů podává Díogenés Laertios, V., 42-50.[1]

Spisy

Hlavním Theofrastovým dílem byly dějiny přírodovědných theorií (Fysikón doxai, 16 knih), z nichž se zachoval jen zlomek. Metodou se tu Theofrastos opět blíží Aristotelovi: kromě vlastní nauky kniha obsahovala i dějiny a kritiku předchozích systémů. Vůči Aristotelovi se ale Theofrastos více kloní k mechanismu a méně zdůrazňuje teleologický, účelový a cílový výklad přírodních jevů. Ze čtveřice Aristotelových příčin klade na první místo příčinu účinnou, a ne cílovou.

Mineralogie týká se zlomek spisu Peri lithón; další spisek Peri pyrós jedná o podstatě a vlastnostech ohně. Z jiných spisů tohoto oboru jsou zachovány menší zlomky.[1]

K filosofickým spisům náleží dále i zlomek z metafysiky. Veliké obliby došel Theofrastův spisek Charaktéres (Povahopisy), podávající v 30 oddílech krátké, ale velmi jemné charakteristiky směšných a hanebných povah podle typů nové attické komedie. Vedle toho byl Theofrastos činný v politice a věnoval se historii, aritmetice, literární historii, musice aj.

Souborné vydání Theofrastových spisů pořídil Christian Wimmer, v Lipsku u Teubnera 1862 a v Paříži 1866. Povahopisy (»Charaktéry«) byly vydány filologickou společností v Lipsku 1897.[1]

Ocenění

Je po něm pojmenován kráter Theophrastus na přivrácené straně Měsíce.[3][4]

Odkazy

Reference
  1. Ottův slovník naučný, heslo Theofrastos
  2. IPNI, authors
  3. Antonín Rükl: Atlas Měsíce, druhé české vydání, Aventinum (Praha 2012), kapitola Römer, str. 76, č. mapového listu 25, ISBN 978-80-7151-269-1
  4. Crater Theophrastus on Moon Gazetteer of Planetary Nomenclature, IAU, USGS, NASA (anglicky)

Literatura
  • Theofrastos, Povahopisy. Praha: Ikar 2000
  • Ottův slovník naučný, heslo Theofrastos, sv. 25, str. 341

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.