Apologeta
Apologeta (z řec. ἀπό apo „proti“ + λόγος logos „řeč, promluva“) je jedinec, který systematicky obhajuje nebo propaguje nějakou myšlenku; obvykle ideologii, politický směr, filozofickou školu nebo náboženství.
Apologetickému přístupu se vytýká (např. Gaetano Mosca), že v zápalu, povětšinou demagogickém, pro svou věc může zcela, navíc často záměrně, opomíjet skutečná objektivní fakta, zvláště ta nesvědčící obhajované myšlence, a přehnaně vyzdvihovat a zveličovat fakta podporující, čímž balamutí ostatní, často ovládané masy. V tomto kontextu proto označení apologeta vyznívá většinou hanlivě.
Historie
Historicky představují apologeti skupinu křesťanských spisovatelů 2. století a 3. století, kteří svou víru hájili v prostředí římské říše. Svými odbornými a filozoficky či právně fundovanými spisy se snažili obhájit křesťanství před právními a správními útoky, rovněž před námitkami filozofických škol a gnostiků. Mezi nejdůležitější apologety patří Athenagoras, Justin Mučedník, Irenej z Lyonu, Tertullianus, Kléméns Alexandrijský a Órigenés.
