Antonio Sacchini

Často se uvádí sentimentální příběh o synovi chudého rybáře, kterého náhodně na pláži uslyšel zpívat ředitel Konzervatoře sv. Onofria v Neapoli, Francesco Durante, a unešen krásným hlasem se ujal jeho vzdělání. Skutečnost je poněkud prozaičtější. Otec Antonia byl v Neapoli kuchařem a na konzervatoř, na které studovali nebo působili všichni významní hudebníci té doby, byl přijat v normálním konkurzu. Kompozici studoval u Duranteho a Niccolò Piccinniho, hru na hudební nástroje, zejména na housle, u Nicoly Fiorenze a zpěv u Gennaro Manna. Nicméně pravdou je, že Francesco Durante si svého žáka již v době studií neobyčejně vážil. Předpovídal mu, že se stane skladatelem století.

Prvním veřejně provedeným jevištním dílem bylo intermezzo „Fra Donato“ napsané v roce 1756 pro školní scénu Konzervatoře sv. Onofria. Úspěch studentských prací mu přinesl zakázky od neapolských a římských divadel i postavení kapeníka orchestru Konzervatoře.

Po krátkém zastavení v Benátkách, pro které napsal dvě opery-seria, zkomponoval roku 1763 pro Padovu operu „Olimpiade“ na text Pietra Metastasia, která se setkala s mimořádným úspěchem v celé Itálii. Podnícen tímto úspěchem se vzdal všech povinností v Konzervatoři a začal se cele věnovat skladatelské dráze. Na římské prestižní scéně Teatro Valle uvedl úspěšně řadu komických oper.

Od roku 1768 působil v Benátkách a rychle si získal pověst vynikajícího učitele zpěvu. Jeho žačkou zde mimo jiné byla Nancy Storace, jedna z nejslavnějších zpěvaček té doby. V tomto období také vznikla řada jeho chrámových skladeb. V následujících čtyřech letech kombinoval pedagogickou činnost s prací operního skladatele pro největší hudební centra Itálie. Roku 1770 navštívil i Mnichov a Stuttgart, pro které zkomponoval tři vážné opery.

V roce 1772 se přesunul do Londýna, kde po deset let sklízel jeden úspěch za druhým. Úspěchy však neměly očekávaný ekonomický efekt, ale naopak vynesly mu řadu nepřátel. Dostavily se i potíže finančního rázu, takže aby unikl před svými věřiteli, odjel v roce 1781 do Paříže.

V Paříži měl své obdivovatele, které si získal zejména novým uvedením přepracované verze „Olimpiady“. Přišel sem v době vrcholících sporů mezi příznivci reformované opery představované Ch. W. Gluckem a příznivci klasické italské opery vedenými Niccolò Piccinim a postavil se na stranu svého krajana.

Byl představen královně Marii Antoinettě a ta na přímluvu svého bratra, císaře Josefa II., který byl velkým obdivovatelem italské opery, přemluvila ředitele pařížské opery, aby se Sacchinim uzavřel smlouvu na tři opery s honorářem 10 000 franků za každou z nich.

Přízeň královny neměla dlouhého trvání. Spory mezi gluckinisty a piccinisty přerůstaly do osobních invektiv a nakonec mu i piccinisté odepřeli podporu. Sama královna se po provedení opery „Oedipe a Colone“ ve Versailles vyjádřila značně neuctivě, nechala zrušit další provedení díla a nahradit je operou francouzského skladatele Jean-Baptiste Lemoyne „Phaedra“. Ironií osudu je, že právě tato opera je dnes považována za Sacchiniho mistrovské dílo a jen na scéně pařížské opery byla uvedena více než 600krát.

Hluboké zklamání patrně i přispělo k předčasné smrti skladatele. Svou poslední operu „Arvire et Evelina“ již nedokončil. Byla uvedena až po jeho smrti v roce 1788 se závěrem dokomponovaným prvním dirigentem pařížské opery Jean-Baptiste Reyem.

Zemřel 6. října 1786 v Paříži.

Sacchini byl typickým představitelem neapolské operní školy. Jeho hudba je vznešená a působivá svou velkolepostí. Nicméně však postrádá jistou dávku originality. Nelze mu však upřít, zejména v jeho posledních dílech, smysl pro dramatickou výstavbu scény.

Za svého života zkomponoval na 60 oper. Četná jsou rovněž jeho chrámová díla a dodnes je uváděna jeho hudba komorní.

• Sacchini, Antonio by David DiChiera, in 'The New Grove Dictionary of Opera', ed. Stanley Sadie (Londýn, 1992) ISBN 0-333-73432-7
• Wolfgang Hochstein: Musikforschung am Ospedaletto zu Venedig zur Zeit Antonio Sacchinis. - in: Die Musikforschung, Jg. 40, 1987, Heft 4, S. 320-377
• Franco Schlitzer: Antonio Sacchini : schede a appunti per una sua storia teatrale. - Siena : Accademia Musicale Chigiana, 1955
• Eldred A. Thierstein: Antonio Maria Gaspare Sacchini and his French operas. - Cincinnati, Univ., Diss., 1974

• Galerie Antonio Sacchini na Wikimedia Commons
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Antonio Sacchini na Wikimedia Commons
• http://experts.about.com/e/a/an/Antonio_Maria_Gaspare_Sacchini.htm
• https://web.archive.org/web/20070927223237/http://www.resmusica.com/aff_articles.php3?num_art=494
• http://www.everynote.com/sacchini/258.html
• http://www.answers.com/topic/antonio-maria-gaspare-sacchini
• http://www.karadar.com/Worterbuch/sacchini.html
• https://web.archive.org/web/20090205023420/http://www.elpe-musique.com/