Antonio Meucci

Antonio Santi Giuseppe Meucci (13. dubna 1808, Florencie – 18. října 1889, New York) byl italský vynálezce.

Antonio Meucci
Rodné jméno	Antonio Santi Giuseppe Meucci
Narození	13. dubna 1808 San Frediano
Úmrtí	18. října 1889 (ve věku 81 let) Staten Island
Bydliště	Staten Island (1850–1888)
Alma mater	Akademie krásných umění
Povolání	vynálezce, inženýr a fyzik
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Proslul sestrojením zvukového přístroje, který je někdy považován za první telefon, přestože tento primát je většinou připisován Grahamu Bellovi. Meucci svůj přístroj sestrojil roku 1849 během svého pobytu v Havaně na Kubě. Umožňoval mu mluvit ze suterénu se svou invalidní ženou ve třetím patře domu. Přístroj částečně patentoval (tzv. patent caveat) roku 1871, ovšem v jeho dokumentu se nehovoří o elektromagnetickém přenosu zvuku, přestože jeho přístroj na elektromagnetickém principu pracoval (zvuk rozkmital membránu s permanentním magnetem v cívce, která převedla pohyb na elektrický proud. Ten pak byl přenesen dráty do stejného zařízení, které jej přeměnilo zpět na zvuk). Bell svůj přístroj patentoval až roku 1876, ale byl obchodně zdatnější a dovedl vynález až ke komerčnímu využití. Za vynálezce telefonu byl Meucci dlouho označován jen v Itálii a Italoameričany, 11. června 2002 ho však za vynálezce telefonu prohlásila rezoluce amerického kongresu č. 269.[1][2]