Antonio Lotti

Antonio Lotti se narodil v Benátkách, i když jeho otec Matteo byl v té době kapelníkem u hannoverského dvora.[1] Hudební studia započal Lotti u Lodovica Fugy a Giovanniho Legrenzi, kteří byli v té době hudebníky v hlavním benátském chrámu, bazilice sv. Marka. Lotti svou hudební kariéru také v tomto chrámu započal. Nejprve působil jako zpěvák-altista (1689), později jako druhý varhaník (od 31. května 1692). Prvním varhaníkem se stal 17. srpna 1704, kdy nahradil Giacoma Spadu a 2. dubna 1736 se stal hlavním dirigentem chrámu (maestro cappella). Toto významné postavení, jenž kdysi zastával slavný Claudio Monteverdi si podržel až do své smrti. Kromě toho vyučoval na konzervatoři pro sirotky Ospedale degli Incurabili, pro niž rovněž komponoval. Oženil se s tehdy slavnou sopranistkou nazývanou Santa Scarabelli Stella. Datum sňatku není známo.

V roce 1716 napsal pro vídeňský dvůr operu Costantino. O rok později, roku 1717 opustil na čas Benátky a odcestoval na pozvání saského kurfiřta Friedricha Augusta I. do Drážďan, kde byla s úspěchem uváděna celá řada jeho oper. Do Benátek se vrátil o dva roky později. V roce 1736 vážně onemocněl, zemřel však až v roce 1740. Je pohřben v Benátkách v kostele sv. Geminiana

Lotti byl skladatel širokého záběru. Komponoval mše, kantáty, madrigaly, opery a velké množství instrumentální hudby. Jeho chorály jsou komponovány často a cappella. Jeho dílo tvoří přechod mezi pozdním barokem a rodícím se klasicismem. Dílo Antonia Lottiho ovlivnilo i takové skladatele jako Johann Sebastian Bach, Georg Friedrich Händel či čeští skladatelé Jan Dismas Zelenka a Jan Michael Angstenberger. Ti všichni vlastnili opis Lottiho mše Missa Sapientiae.

Lotti byl rovněž pozoruhodný pedagog. Mezi jeho žáky vynikli zejména Domenico Alberti, Benedetto Marcello, Baldassare Galuppi, Giuseppe Saratelli a Jan Dismas Zelenka.