Antonio Benarrivo

S fotbalem začal v rodném městě v místním klubu Brindisi. První zápasy mezi dospělými odehrál ve třetí lize v roce 1986. Po třech letech odešel do druholigové Padovy, kde strávil dva roky. V roce 1991 jej koupila Parma a tady zůstal do konce své kariéry. V první sezoně získal hned trofej za vítězství v italském poháru. V následující sezoně vyhrál svou první evropskou trofej a to pohár PVP a poté i Superpohár UEFA 1993. Obhájit pohár PVP se jim nepodařilo, protože prohráli ve finále, ale v další sezoně 1994/95 se podařilo vyhrát další evropský pohár, tentokrát pohár UEFA. Nejblíže k titulu v lize měl v sezoně 1996/97, když skončil na 2. místě o dva body za Juventusem. Vítězství v poháru UEFA dokázal ještě v sezoně 1998/99. Dále ještě přidal do své sbírky dvě vítězství v italském poháru (1998/99, 2001/02) a jeden v italském superpoháru (1999). Kariéru ukončil v roce 2004 po 362 utkání (258 v Serii A) za Parmu.

Za reprezentci odehrál 23 utkání a vstřelil 2 branky. První zápas odehrál 22. září 1993 proti Estonsku (3:0).[2] Poté odcestoval na MS 1994, kde odehrál šest utkání. Po prohře ve finále získal stříbrnou medaili. Poté ještě hrál v několika přátelských i kvalifikačních zápasech, ale přednost dostávali jiní. Poslední utkání odehrál 29. října 1997 proti Rusko (1:1).[3]

Statistika na velkým turnajích

Reprezentace	Rok	Zápasy
		Fáze turnaje	Datum	Soupeř	Odehraných minut	Vstřelené branky	Výsledek
Itálie	MS 1994	2 zápas ve skupině	23. 6.	Norsko	90	0	1:0[4]
		3 zápas ve skupině	28. 6.	Mexiko	90	0	1:1[5]
		Osmifinále	5. 7.	Nigérie	120	0	2:1 v prodl.[6]
		Čtvrtfinále	9. 7.	Španělsko	90	0	2:1[7]
		Semifinále	13. 7.	Bulharsko	90	0	2:1[8]
		Finále	17. 7.	Brazílie	120	0	0:0 (2:3) na pen.[9]