Antoni Górski (profesor)

Pocházel ze šlechtické rodiny. Studoval práva na Vídeňské univerzitě, kde roku 1885 získal titul doktora práv. V roce 1891 se stal profesorem obchodního a směnečného práva na Jagellonské univerzitě. Od roku 1917 byl profesorem občanského práva, v závěru svého života čestným profesorem a po první světové válce profesorem a rektorem Varšavské univerzity.[1]

Angažoval se i politicky. Byl konzervativně orientován. Zasedal jako poslanec Haličského zemského sněmu.[1]

Působil i jako poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl v doplňovacích volbách do Říšské rady roku 1905 za kurii velkostatkářskou v Haliči, obvod Krakov. Nastoupil 28. listopadu 1905 místo Antoniho Wodzického.[2] Do parlamentu se vrátil v doplňovacích volbách do Říšské rady roku 1908, konaných podle všeobecného a rovného volebního práva. Zvolen byl 9. července 1908 za obvod Halič 23. Nahradil Michała Bobrzyńského, který byl jmenován místodržícím Haliče.[3] Po roce 1908 patřil v parlamentu do poslaneckého Polského klubu.[2] Na Říšské radě zastával funkci místopředsedy Polského klubu.[1]

Za první světové války organizoval pomoc pro polské válečné oběti. Po roce 1918 zastupoval Poláky v národohospodářském výboru na Pařížské mírové konferenci. V letech 1918–1929 byl členem komise pro kodifikaci polského práva. Od roku 1926 do roku 1928 zastával funkci prvního viceprezidenta organizace Comité International d’Experts Juridiques Aériens v Paříži. Napsal řadu právních, národohospodářských a historických studií.[1]

Jeho bratrem byl politik Piotr Górski.[1]