Anton Popovič
Anton Popovič (* 27. července 1933, Prešov - 24. června 1984, Bratislava)[1] byl slovenský literární historik a teoretik, jeden z nejvýznamnějších slovenských i světových translatologů[zdroj?].
Anton Popovič | |
---|---|
Narození | 27. července 1933 Nitra |
Úmrtí | 24. června 1984 (ve věku 50 let) Bratislava |
Povolání | jazykovědec a překladatel |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Život
Působil na Nitranské univerzitě jako nejdůležitější z následníků a pokračovatelů Jiřího Levého. Založil tzv. Nitranskou translatologickou školu, ke které patřili jeho kolegové, mj. Ján Vilikovský a František Miko. Hlavní Popovičovou snahou bylo osamostatnit translatologii, která v jeho době (tj. v 60. letech 20. století) stále platila za součást filologie. Obhajoval společenskou funkci překladu jako jednoho z hlavních prostředků mezikulturní komunikace. Zabýval se především výzkumem a vytvářením potřebné terminologie.
Popovič navazoval na československý předválečný strukturalismus, především na Pražský lingvistický kroužek, určitý vliv na jeho práci měl i ruský formalismus (tzv. tartuská škola Jurije Lotmana).
Teoretická práce Antona Popoviče
Základním Popovičovým požadavkem bylo sledovat překlad na pozadí současné domácí překladatelské normy. V souvislosti s tím zavedl pojem překladovost, tzn. překlad nutně působí na svého čtenáře jinak, než by působil domácí originál.
Dílo
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Anton Popovič
Dílo Antona Popoviče je velmi rozsáhlé. Za nejdůležitější samostatné práce lze považovat:
- Preklad a výraz (1968)
- Poetika umeleckého prekladu (1971)
- Teória umeleckého prekladu (1975)
- Originál/preklad
Řadu dalších děl Popovič napsal ve spolupráci s jinými autory (např. Tvorba a recepce, 1978, s Františkem Mikem).