Anton Kochanowski von Stawczan
Anton Kochanowski von Stawczan (17. listopadu 1817 Tarnopol – 10. září 1906 Černovice[1][2]) byl rakouský politik, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady, dlouholetý zemský hejtman Bukoviny a starosta Černovic.
Anton Kochanowski von Stawczan | |
---|---|
Anton Kochanowski von Stawczan (r. 1877) | |
Poslanec Říšské rady | |
Ve funkci: 1871 – 1885 | |
Poslanec Bukovinského zemského sněmu | |
Ve funkci: 1868 – 1904 | |
Zemský hejtman Bukoviny | |
Ve funkci: 1874 – 1884 | |
Předchůdce | Eudoxiu de Hurmuzachi |
Nástupce | Alexander Wassilko von Serecki |
Starosta Černovic | |
Ve funkci: 1866 – 1874 | |
Ve funkci: 1887 – 1905 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | Ústavní strana (Klub liberálů – staroněmci) |
Narození | 17. listopadu 1817 Tarnopol Rakouské císařství |
Úmrtí | 10. září 1906 Černovice Rakousko-Uhersko |
Alma mater | Lvovská univerzita |
Ocenění | Řád červené orlice 2. třídy Řád rumunské hvězdy komtur s hvězdou Řádu svatého Řehoře Velikého Řád Františka Josefa Řád železné koruny |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Biografie
Studoval práva na Lvovské univerzitě a od roku 1850 působil v Černovicích jako advokát. Byl prezidentem advokátní komory v Bukovině. Získal četná vyznamenání a roku 1898 byl povýšen do baronského stavu.[1]
Byl aktivní veřejně i politicky. Od roku 1864 byl členem obecní rady v Černovicích. V období let 1866–1874 a znovu 1887–1905 zastával úřad starosty tohoto města (celkem byl starostou zvolen devětkrát[2]). Zasadil se o zřízení elektrárny a vodovodu, výstavbu kanalizační sítě a vznik sítě elektrických drah. Roku 1868 byl zvolen na Bukovinský zemský sněm, kde zasedal až do roku 1904. V období let 1874–1884 byl zemským hejtmanem (předsedou sněmu a nejvyšším představitelem zemské samosprávy) v korunní zemi Bukovina.[1] Zemský sněm ho roku 1871 delegoval i do Říšské rady (celostátní parlament, volený nepřímo zemskými sněmy) za zemské hlavní město Černovice. Uspěl rovněž v prvních přímých volbách do Říšské rady roku 1873 (kurie městská, obvod Černovice. Mandát zde obhájil i ve volbách do Říšské rady roku 1879.[3]
Patřil k liberálům (takzvaná Ústavní strana, liberálně a centralisticky orientovaná, odmítající federalistické aspirace neněmeckých etnik).[1][4] Na Říšské radě se v říjnu 1879 uvádí jako člen staroněmeckého Klubu liberálů (Club der Liberalen).[5]
Zemřel v září 1906.[2]
Vyznamenání
- Řád červené orlice II. třídy (Pruské království, 1901)[6]
- Řád železné koruny III. třídy (Rakousko-Uhersko, 1872)
- Řád železné koruny II. třídy (Rakousko-Uhersko, 1884)
- komtur Řádu Františka Josefa (Rakousko-Uhersko, 1875)
- komtur Řádu rumunské hvězdy (Rumunsko, 1898)[7]
- Řád svaté Anny II. třídy (Ruské impérium, 1888)
- komtur s hvězdou Řádu svatého Řehoře Velikého (Vatikán, 1898)
Odkazy
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Anton Kochanowski von Stawczan na Wikimedia Commons
Reference
- Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 4. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Kochanowski von Stawczan, Anton Frh. (1817-1906), Politiker, s. 22. (německy)
- Různé zprávy. Národní listy. Září 1906, roč. 46, čís. 250, s. 3. Dostupné online.
- Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- Z říšské rady. Pražský denník. Leden 1872, roč. 7, čís. 13, s. 1. Dostupné online.
- Parlamentarisches. Salzburger Volksblatt: unabh. Tageszeitung f. Stadt u. Land Salzburg. Říjen 1879, roč. 9, čís. 126, s. 1–2. Dostupné online.
- Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie, k. k. Hof- und Staatsdruckerei, Wien 1902, S. 841
- Bukowinaer Post Nr. 797, vom Sonntag, 29. ledna 1899, S. 4