Antonín Turek

Antonín Turek (8. prosince 1861 Praha[1]29. září 1916 Královské Vinohrady[2]) byl český architekt, žák a následovník Josefa Schulze a jeden z představitelů novorenesance v české architektuře.

Antonín Turek
Antonín Turek (foto Josef Fiedler, 1894)
Narození8. prosince 1861
Praha
Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí29. září 1916 (ve věku 54 let)
Královské Vinohrady
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníVinohradský hřbitov
Národnostčeská
VzděláníČVUT v Praze
Alma materČeské vysoké učení technické v Praze
Povoláníarchitekt
Hnutínovorenesance, historismus
OvlivněnýJosef Schulz, Antonín Wiehl
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Narodil se 8. prosince 1861 v Praze na Novém Městě. Po ukončení reálného gymnázia v Ječné ulici vystudoval na ČVUT v Praze u prof. Josefa Schulze obor pozemní stavitelství a architektura. V roce 1885 nastoupil na stavební úřad obce Vinohradské, kde pracoval jako výpomocný technik již od roku 1883. Od roku 1886 byl členem Spolku architektů a inženýrů.

V letech 18881892 řídil jako městský inženýr chod stavby Kostela svaté Ludmily na Královských Vinohradech, pro který navrhl i část vnitřního vybavení.[3]

V roce 1899 byl jmenován vrchním městským inženýrem Královských Vinohrad. Byl přednostou stavebního oddělení a získal titul stavebního rady. [4]

Zemřel 29. září 1916 a je pochován na Vinohradském hřbitově.

Dílo

Od roku 1882 navrhl mnoho veřejných i soukromých staveb, z nichž většina se nachází na území bývalých Královských Vinohrad. Kromě kulturních, společenských i průmyslových budov, charakteristických pro tuto oblast (vodárenská věž, sborový dům ČCE, národní dům, divadlo, tržnice, banka aj.) to byly i školy v ulicích Na Smetance, Komenského, Čelakovského, Perunova, Kladská.

Od monumentálních staveb v novorenesančním slohu přešel později k dekorativnímu historismu po vzoru architekta Antonína Wiehla.[5] Příkladem je novogotická hřbitovní kaple sv. Václava, v jejíž arkádách se nachází 14 hrobek, mj. hrobka rodiny Václava Havla.[6]

Kromě Prahy navrhoval stavby v dalších českých a moravských městech (Český Brod, Holešov, Vysoké Mýto, Sadská). Většina jeho staveb je zapsána v Seznamu kulturních památek České republiky a je památkově chráněna.

Realizované projekty (výběr)

Galerie

Odkazy

Reference

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele sv.Jindřicha na Novém Městě pražském
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost při kostele sv. Aloise n Královských Vinohradech v Praze
  3. Chrám sv. Ludmily
  4. CHARAMZOVÁ, Alena. Místní elity a veřejný život na Královských Vinohradech 1880 – 1922. Praha, 2011 [cit. 2015-12-9]. 60 s. bakalářská. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy Praha. Vedoucí práce Prof. PhDr. Jiří Štaif, CSc. s. 28.
  5. SYROVÝ, Bohuslav. Architektura svědectví dob. Praha: SNTL, 1987. 456 s.
  6. Vinohradský hřbitov

Literatura

  • BENEŠOVÁ, Marie. Česká architektura v proměnách dvou století (1780 – 1980). Praha: SPN, 1984. 479 s.
  • TOMAN, Prokop. Nový slovník československých výtvarných umělců (II. díl: L - Ž). Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 1993. 784 s. ISBN 80-900648-4-1.
  • VLČEK, Pavel. Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Praha: Academia, 2004. 768 s. ISBN 80-200-0969-8.
  • KREJČÍ, Petr a kol. Slavné stavby Prahy 10. Praha: Foibos, 2009. 226 s. ISBN 978-80-87073-16-2.
  • PLATOVSKÁ, Marie a kol. Slavné stavby Prahy 2. Praha: Foibos, 2011. 288 s. ISBN 978-80-87073-35-3.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.