Antonín Tomalík

Narodil se v roce 1939 v Jablunkově. V roce 1954 začal studovat na Škole uměleckých řemesel v Brně, na začátku 3. ročníku byl ze studia vyloučen. Doma v Jablunkově pracoval v propagačním oddělení Třineckých železáren a neúspěšně se pokoušel o přijetí na AMU. V roce 1957-1958 navštěvoval přípravný ročník ke studiu na AVU u profesora Vodrážky, ale ani pokus o přijetí v roce 1958 nebyl úspěšný. Po neúspěšném pokusu v roce 1959 byl konečně v roce 1960 přijat na VŠUP. Studoval v ateliéru Aloise Fišárka. V zimě 1962 byl ale ze studia vyloučen. Krátce pracoval v Teplicích jako propagační grafik a byl přijat do Svazu československých výtvarných umělců. Bydlel v různých provizoriích a u přátel a teprve v roce 1964 se mu podařilo získat vlastní ateliér v Praze 5 – Radlicích. V roce 1965 se oženil s Janou Vykoukalovou a podrobil se protialkoholní léčbě. V roce 1966 se jim narodila dcera Barbora. V roce 1967 se manželé rozvedli. V roce 1968 tragicky zahynul, když se po alkoholickém večírku udusil zvratky.

V počátcích své tvorby byl ovlivněn expresionismem a dílem Bohumila Kubišty a Georgese Rouaulta. V roce 1959 opustil figurální témata a věnoval se abstraktní svébytné malbě. Zde byl ovlivněn osobnostmi jako byli Vladimír Boudník, Mikuláš Medek, Josef Istler a Jan Koblasa. V roce 1960 se zúčastnil přelomových výstav Konfrontace I a Konfrontace II, kde se formoval český informel. Na výstavě Konfrontace I vystavil vedle svých maleb gestické abstrakce i fotografie různých struktur.

Po přijetí na VŠUP a návratu do Prahy začal do svých obrazů zasahovat mechanicky a doplňoval je různými materiály (například asfalt). Tato díla vystavil na Konfrontaci II.

Práce, které vystavil na společné výstavě s Miloslavem Hotovým v roce 1966 byly kritikou označeny jako anachronické. Pokusil se vrátit k figurální tematice (obraz sv. Šebestián), ale tuto cestu již nedokončil.