Antonín Jedlička

Rodný dům Antonína Jedličky

Pamětní deska na rodném domě Antonína Jedličky

Narodil se jako nejstarší ze šesti dětí, jeho první dětská role byl Skokánek v Lišce Bystroušce v Národním divadle. Později následovaly dětské role ve Vinohradském divadle. Jako „strýček“ začal v roce 1948 s divadélkem strýčka Jedličky. Jednalo se o hravého a tvořivého člověka, který uměl nejen zpívat, ale také napodobovat tisíce různých zvuků pocházejících jak z přírody, tak i mimo ni.

Antonín Jedlička natočil množství různých zvuků, pazvuků a ruchů v mnoha českých filmech a rozhlasových pořadech, např. mlaskání legendární masožravé byliny Adély ve filmu Adéla ještě nevečeřela.[1]

Prošel několika pražskými divadly (Uranie, Divadlo 5. května, Pražské dětské divadlo, aj.), mezi léty 1938–1971 nastudoval také třináct rolí v Národním divadle. [2]

V roce 1984 byl jmenován zasloužilým umělcem, byl nositelem Řádu dětského úsměvu a laureátem Haškovy Lipnice.

Pohřben je v Praze na Vyšehradském hřbitově[3].

• Pohádky strýčka Jedličky (1963)
• Dům u veselé slzičky (1967)
• Knížka strýčka Jedličky (1981)
• Hrátky strýčka Jedličky (1983)
• Zpáteční lístek do dětství (1983)
• Když herci nehrají (1988)
• Jeviště hereckých osudů (1990)
• Kulišákoviny (1991)

Poprvé se ve filmu objevil v dětské roli v roce 1938 (Vandiny trampoty). Za celý svůj život pak vytvořil přes sto třicet rolí v českých filmech a televizních hrách a seriálech.[4]

• 1973 Bližní na tapetě (TV cyklus mikrokomedií Malé justiční omyly) – role: zaměstnanec sběrny (12.příběh: Šprýmař)

• 
  Jedličkův rodný dům na Březových Horách v Příbrami
• 
  Pamětní deska na Jedličkově rodném domě