Antonín Prokop Schmitt
Antonín Prokop Schmitt (6. října 1833 Kohoutov[1] – 13. července 1890 Frýdlant[2] [3]) byl český, resp. česko-německý učitel, publicista, redaktor, kunsthistorik a archeolog.
Antonín Prokop Schmitt | |
---|---|
Narození | 6. října 1833 nebo 8. října 1833 Kohoutov Rakouské císařství |
Úmrtí | 13. července 1890 (ve věku 56 let) Frýdlant Rakousko-Uhersko |
Povolání | učitel, publicista, redaktor, kunsthistorik, archeolog a regionální historik |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Biografie
Narodil se v obci Kohoutov nedaleko Kuksu, kde působil jeho otec Johann jako učitel. Měl minimálně tři bratry, z nichž nejznámější je Johann (Hans) Schmitt, který se prosadil ve Vídni jako hudební skladatel.[4]
Antonín P. Schmitt studoval nejdříve nižší gymnázium v Hradci Králové a následně i vyšší gymnázium v Praze. Poté absolvoval ještě kurz na technice a kurz pro kandidáty učitelství.[5]
Pedagogické působení
V letech 1856–1858 působil jako učitel na obchodní škole v maďarské Pešti, poté v letech 1858–1863 jako suplent na reálce v západočeském Lokti nad Ohří.[6] Po několika letech práce na volné noze se stal v roce 1872 opět učitelem, tentokrát na městské lidové škole v Praze. Od roku 1875 působil sedm let jako učitel a ředitel měšťanské chlapecké školy v Kuksu, v letech 1882–1890 jako učitel na škole ve Frýdlantu v Čechách. Mezi léty 1870–1871 byl též vydavatelem a redaktorem časopisu Čech a jeho přílohy Methud, která byla věnována problematice památkové péče.
Publikční činnost
Vedle několika knih byl autorem i několika desítek novinových a časopiseckých článků. Přispíval zejména do Zlaté Prahy, Květů, Methudu, Rodinné kroniky, Aus der Heimat či Riesengebirge in Wort und Bild. Většina článků byla věnována drobným uměleckým památkám a jejich ochraně. Za tímto účelem založil v roce 1868 spolek Vlastimil.[7]
Kontakty s osobnostmi
Antonín Prokop Schmitt udržoval během života osobní či písemný kontakt s řadou významných českých osobností tehdejší doby. Patří mezi ně: František Palacký, Karel Jaromír Erben, František Ladislav Rieger, Bedřich Bernau, Josef Emler či Jan Erazim Vocel.
Bibliografie
- Obrazy starožitných staveb v Čechách. Dle přírody kreslené a do ocele leptané. Abbildungen der Baualterhümer in Böhmen. Nach der Natur gezeichnet und in Stahl geätzt von Franz Lorenz, Díl I, Praha 1853.
- Archeologická mappa království Českého. Nákladem kněhkupce J. B. Calve, Praha 1856.
- Geschichte der priv. Schützen-Compagnie zu Elbogen. Im Selbstverlage der Schützencompagnie, Elbogen 1863.
- Sagen, Märchen und Erzählungen von Elbogen bei Carlsbad und dessen Umgebung. Selbstverlage – Eigenthum des Ignaz Meinl, Elbogen 1864.
- Aus der Heimat. Malerische Wanderungen auf dem Gebiete der Stiftsherrschaft Gradlitz. Selbstverlage – Eigenthum des Verfassers. Prag 1871.
- O reformě křesťanského umění v Čechách. Nákladem vlastním, Praha 1972.
- Das Hufeisen. Eine archeologisch – historische Studie. Druck und Verlag J. Helbig, Friedland 1882.
Literatura
- AUBRECHT, Radek: Antonín Prokop Schmitt. In: Minulostí Západočeského kraje 37, Plzeň 2002, s. 127–149. (včetně výběrové bibliografie)
- PROKOP, Vladimír – SMOLA, Lukáš: Biografický lexikon sokolovského regionu, Sokolov 2009, s. 270.
- AUBRECHT, Radek: Loketská léta Antonína Prokopa Schmitta, Sokolovsko, 2013, č. 2, s. 2–4.
Reference
- Programm der K. K. Staats - Realschule in Elbogen. Veröffentlicht am Schusse des Schuljahres 1901–1902, Elbogen 1902, s. 22.
- Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost Frýdlant
- Die Knabenbürgerschule in Kukus in den Schuljahren 1874/5–1898/9 nebst der Beschreibung und Geschichte ihres Standdorfes, Kukus 1899, s. 115.
- Biographisches Lexikon zur Geschichte der böhmischen Länder, München 2000, s. 700.
- Die Knabenbürgerschule in Kukus in den Schuljahren 1874/5–1898/9 nebst der Beschreibung und Geschichte ihres Standdorfes, Kukus 1899, s. 56 a 114–115.
- Programm der K. K. Staats – Realschule in Elbogen. Veröffentlicht am Schusse des Schuljahres 1901–1902, Elbogen 1902, s. 22.
- SCHMITT, Antonín Prokop: Roční zpráva spolku „Vlastimil“ v Praze, Methud, 1870, č. 1, 2, s. 4 a 7–8.