Antonín Gribovský

Antonín Gribovský fotografoval od svých 14 let. Vyučil se jako strojní zámečník a byl do roku 1960 zaměstnán ve Zbrojovce v Brně. Krátce se učil sochařem a řezbářem u Jaroslava Vaňka[1] v Brně. Jako člen brněnského fotoklubu spolu se Slavojem Kovaříkem inicioval založení olomoucké skupiny DOFO (1958). Roku 1959 obdržel Fraprieho medaili v Bostonu (USA) za dílo Omne ex ovo.[2]

V letech 1961–1963 byl závodním fotografem Přerovských strojíren. Jako průmyslový výtvarník už nesměl vystavovat s amatérskou skupinou a DOFO opustil.[3] Od roku 1963 byl ve svobodném povolání jako profesionální fotograf.

Roku 1965 zakoupil nefunkční dřevěný větrný mlýn v obci Hačky a zrekonstruoval ho na obytný dům.[4] Zemřel v průběhu přípravy své autorské výstavy, která se už neuskutečnila.

Koncem padesátých let tvořil fotografické cykly "optických básní", ovlivněné poetickým viděním světa, které do českého umění vnesli avantgardní fotografové a umělci ve 20. a 30. letech 20. století a počátkem 60. let experimentoval s technikou solarizace. Jako profesionální fotograf se věnoval fotografii průmyslových výrobků a fotografiím měst.

Jeho tvorbu z konce 50. let 20. století ovlivnilo poetické vidění světa meziválečné avantgardy Jindřicha Štyrského, Toyen nebo Josefa Šímy. Později, na začátku 60. let, začal vytvářet fotografie se silným existenciálním podtextem. Snímky jsou plné úzkosti a pocitu nesmyslnosti existence v nesvobodné totalitní společnosti. Zpracovával témata jako smrt, odcizení a osamělost a jeho tvorba ve skupině DOFO patří k nejradikálnějším.[5] V tomto směru Gribovského ovlivnil jeden z teoretiků skupiny DOFO Václav Zykmund, který tíhl k francouzskému modernímu umění a filozofii, především surrealismu, ale i k existencialismu J. P. Sartra. Depresivní ráz těchto snímků podtrhoval Gribovský zvýšeným kontrastem černé a bílé. Grafických efektů dosahoval také použitím speciálních fotografických technik jako je Sabatierův efekt či pseudoreliéf.[6]

Gribovského fotografie byly zveřejněny v publikacích Fotorok 1959, Mostra internazionale d´arte fotografica, Ancona 1959, New Photograms (Omne ex ovo), London, 1961, Graphis Annual, 1970, a v časopisech Čs fotografie, Revue fotografie, Svět v obrazech, Czechoslovak industry, Sigma revue.[7]

• Josef Prošek, Jiří Mašín, Československá fotografie (Pražský fotosalon 1965), Odeon, Praha 1967
• Zdeněk Pilař, Jan Řezáč, akty a akty, Vydavateľstvo Tatran, Bratislava 1968
• Anna Fárová, Současná fotografie v Československu, Obelisk, Praha 1972
• Pavel Zatloukal, Antonín Dufek, DOFO Fotoskupina, kat. 84 s., Muzeum umění Olomouc, Moravská galerie v Brně 1995, ISBN 80-7027-041-1
• Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950 - 1998 (II. D - G), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava 1998, s. 373
• Vladimír Birgus, Jan Mlčoch, Česká fotografie 20. století, Uměleckoprůmyslové museum, nakl. KANT Praha 2005, ISBN 80-86217-89-2
• Vladimír Birgus, Jan Mlčoch, Česká fotografie 20. století, Uměleckoprůmyslové museum, nakl. KANT Praha 2010, ISBN 978-80-7437-026-7

• Informační systém abART: Antonín Gribovský