Anton Erhard Martinelli
Anton Erhard Martinelli (*1684 Vídeň – 15. září 1747, Vídeň) byl rakouský architekt první poloviny 18. století. [1] I když trvale pobýval ve Vídni, velká část jeho projektů je spojena s jihočeským regionem, protože v letech 1722–1732 byl knížecím dvorním stavitelem ve službách Schwarzenbergů. Poté až do smrti působil jako dvorní architekt u Lichtenštejnů.
Anton Erhard Martinelli | |
---|---|
Narození | 1684 Vídeň |
Úmrtí | 15. září 1747 (ve věku 62–63 let) Vídeň |
Povolání | architekt a stavitel |
Znám jako | barokní architekt |
Významná díla | Katedrála Nejsvětější Trojice |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Život
Narodil se jako syn Francesca Martinelliho (1651–1708) vídeňského stavitele italského původu. Nejprve se učil u svého otce, další průpravu získal u Christiana Alexandra Oedtla. Po otcově smrti v roce 1708 převzal jeho stavební firmu, mistrem se stal v roce 1711. Brzy začal získávat zakázky z řad aristokracie, pracoval pro rodiny Esterházyů, Althannů nebo Řád německých rytířů. Od 1. ledna 1722 byl angažován jako knížecí dvorní stavitel ve službách Adama Františka Schwarzenberga, pro nějž pracoval deset let. I když v mnohém navázal na tvorbu předchozího schwarzenberského dvorního stavitele Pavla Ignáce Bayera, byl autorem řady projektů s vlastním rukopisem. Podílel se na stavebních úpravách zámků v Třeboni, Českém Krumlově, Hluboké, Ohradě nebo Postoloprtech. Na hlubockém a třeboňském panství projektoval řadu hospodářských budov, k realizacím jeho projektů patří i řada sakrálních staveb na schwarzenberských panstvích. Pro rodinu Schwarzenbergů pracoval také v Rakousku. Po nečekané smrti Adama Františka Schwarzenberga v roce 1732 přešel jako knížecí dvorní stavitel do služeb Lichtenštejnů, z této doby je doložena jeho účast na dostavbě zámku ve Valticích.[2]
Dílo
Rakousko
- Spolupráce na Karlskirche ve Vídni
- Spolupráce na Palais Schwarzenberg ve Vídni
- Klášter uršulinek ve Vídni
- Palais Thinnfeld ve Štýrském Hradci
- Zámek Neuwartenburg (1730–1732)
- Farní kostel v Tribuswinkelu (1732)
Česko
- Novostavba fary v Ševětíně (1722–1724)
- Spolupráce na zámku Vranov nad Dyjí (od roku 1723)
- Spolupráce na zámku Hluboká
- Kostel svatého Jakuba apoštola v Hřivicích (1723)
- Kostel svatého Vojtěcha (Lštění)
- Kostel Navštívení Panny Marie v Ondřejově (nedochoval se)
- Kostel svaté Máří Magdaleny (Svatá Maří)
- Úpravy zámku Valtice
- Novostavba hospodářského dvora v Olešníku (1724)
- Obnova hospodářského dvora v Ortvínovicích (1724)
- Radnice v Českých Budějovicích (1727–1730)
- Spolupráce při přestavbě zámku v Protivíně
- Spolupráce při dostavbě zámku Ohrada
- Kostel svatého Vojtěcha ve Lštění (1739–1741)
Slovensko
- Veľký Biel – barokní zámek
Chorvatsko
- Zámek v Čakovci
Rumunsko
- Blajská katedrála, Sedmihradsko
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Anton Erhard Martinelli na německé Wikipedii.
- ŠANDA, Martin. Anton Erhard Martinelli (1684-1747) : vídeňský architekt ve schwarzenberských službách. Ceske Budejovice: [s.n.], 2020. 359 s. ISBN 978-80-85033-94-6, ISBN 80-85033-94-1. OCLC 1249757546
- Jiří Kroupa: Zámek Valtice v 17. a 18. století in: Město Valtice; Valtice, 2001; s. 190–193 ISBN 80-86181-48-0
Literatura
- LÁTAL, Hynek: Anton Erhard Martinelli ve službách Schwarzenbergů in: Schwarzenbergové v české a středoevropské kulturní historii; NPÚ, České Budějovice, 2013; s. 219–228 ISBN 978-80-87082-28-7
- ŠANDA, Martin. Anton Erhard Martinelli (1684-1747): Vídeňský architekt ve schwarzenberských službách.; NPÚ, České Budějovice, 2020; 359 s. ISBN 978-80-85033-94-6