Kostel svaté Máří Magdaleny (Svatá Maří)

Půdorys

Kostel má gotický původ, již v roce 1359 byla v kostele doložena biřmování, v roce 1360 je zde uváděna plebánie (zmínka o osadě „Ad S. Marie in Laz“ s kostelem je z roku 1352), k roku 1414 je uváděn u kostela kaplan.[1][3][4] V 17. století místní fara zanikla a obec byla přifařena k Malenicím.[3] V první polovině 18. století došlo k barokní přestavbě kostela, v té samé době byla obnovena i fara.[3] Ještě později byla dostavěna západní věž a kruchta se schodištěm.[3] Barokní přestavba byla prováděna podle plánů Antona Erharda Martinelliho.[5]

Interiér kostela

Vlevo: svatostánek, uprostřed: kamenná křtitelnice, vpravo: kropenka a detail okna

Kostel, který leží na severozápadním okraji vesnice, díky vyvýšené poloze tvoří dominantu obce a její urbanistické jádro.[1] Kostel je jednolodní a v jeho západním průčelí stojí hranolová neslohová věž, kostel je orientován k východu.[1][3]

Presbytář je zaklenut křížovou klenbou bez žeber, která stejně jako plochý rákosovaný strop lodi pochází z 1. poloviny 18. století.[1][3] V lodi byl původně trámový strop.[3] Presbytář má pravoúhlý půdorys, jeho šířka činí 5,74 m, délka je 5,3 m, uzavřený je do půlkruhu sklenutým vítězným obloukem o šířce 1,3 m.[1][3] V presbytáři se dochovaly stopy starých oken – některá z nich byla později zazděna, jiná byla rozšířena.[3] Nad presbytářem ční sanktusník. Sakristie, která se nachází severně od presbytáře, je zaklenuta valenou klenbou a má malé kruhové okénko.[1][3]

Loď je dlouhá 16,2 m a široká 8 m, původní tvar oken v lodi je neznámý.[3] Na jižní straně kostela se směrem ke schodům na náves nachází předsíň.[1] Kostel má též hodnotnou konstrukci krovů.[1]

Z gotické stavby se dochovalo hrubé zdivo presbytáře, sakristie a lodi i původní klenby sakristie a presbytáře.[1][3] Z vnitřního vybavení to je kamenná gotická křtitelnice, drobná kamenná gotická kropenka u postranního vchodu a gotický sanktuář s vimperkem z období okolo roku 1500.[1][3] Kamenná křtitelnice nacházející se v lodi je desetistranná a nese čtyři erby, z nichž jsou identifikované znaky Budkovských z Budkova (břevno ve štítě), Nebřehovských (dva klíče) a pánů z Čestic (růžice a kapr).[3][6]

Další vnitřní zařízení kostela, zejména oltářní obrazy, je rokokové a pochází z 19. století.[3][7] Výjimkou jsou kromě zmíněné křtitelnice sochy sv. Cecílie a sv. Barbory z 18. století a také starší socha Panny Marie s Ježíškem z 16. století, která je 1,18 m vysoká.[3] Kostelní varhany byly postaveny Františkem Jüstlem z Českého Krumlova.[3]

Areál kostela s přilehlým hřbitovem a márnicí je obehnán hřbitovní zdí, před branou ve hřbitovní zdi stojí kříž. S areálem kostela sousedí fara a škola.[1] Na jaře 2020 byly obnoveny schody vedoucí ke kostelu.[8]

V kostele se nacházejí (dle soupisu z roku 1913) tři staré gotické zvony,[pozn. 1] které patří spolu se zvony ze Zdíkovce k nejstarším jihočeským zvonům vůbec. Jedná se o tyto zvony:[3]

• Velký zvon o průměru 0,86 m, výšky 0,68 m s výškou koruny 0,12 m je kromě nápisu gotickou minuskulí u koruny hladký. Nápis vzývá jména evangelistů a Panny Marie: ${\displaystyle {\mathfrak {a}}{\mathfrak {v}}{\mathfrak {e}}+{\mathfrak {m}}{\mathfrak {a}}{\mathfrak {r}}{\mathfrak {i}}{\mathfrak {a}}+{\mathfrak {p}}{\mathfrak {e}}{\mathfrak {n}}{\mathfrak {a}}+{\mathfrak {l}}{\mathfrak {u}}{\mathfrak {c}}{\mathfrak {s}}+{\mathfrak {m}}{\mathfrak {a}}{\mathfrak {r}}{\mathfrak {k}}{\mathfrak {u}}{\mathfrak {s}}+{\mathfrak {j}}{\mathfrak {o}}{\mathfrak {h}}{\mathfrak {a}}{\mathfrak {n}}{\mathfrak {n}}{\mathfrak {e}}{\mathfrak {s}}+{\mathfrak {m}}{\mathfrak {a}}{\mathfrak {t}}{\mathfrak {h}}{\mathfrak {u}}{\mathfrak {s}}\,+}$.
• Prostřední zvon o dolním průměru 0,58 m, horním průměru 0,27 m, výšce 0,48 m a korunou vysokou 0,11 m má táhlou formu a je hladký. Koruna má pět ramen, šesté rameno je ulomené, každé rameno nese jedno písmeno psané gotickou majuskulí: ${\displaystyle {\mathfrak {S}}-{\mathfrak {M}}-{\mathfrak {A}}-({\mathfrak {R}})-{\mathfrak {I}}-{\mathfrak {A}}}$.
• Malý zvon má průměr 0,54 m, výšku 0,45 m, koruna je 0,12 m vysoká. Je rovněž hladký a u koruny nese nápis psaný gotickou miniskulí opět vzývající čtyři evangelisty: ${\displaystyle {\mathfrak {m}}{\mathfrak {a}}{\mathfrak {r}}{\mathfrak {c}}{\mathfrak {u}}{\mathfrak {s}}+{\mathfrak {i}}{\mathfrak {o}}{\mathfrak {h}}{\mathfrak {a}}{\mathfrak {n}}{\mathfrak {n}}{\mathfrak {e}}{\mathfrak {s}}+{\mathfrak {m}}{\mathfrak {a}}{\mathfrak {t}}{\mathfrak {h}}{\mathfrak {e}}{\mathfrak {u}}{\mathfrak {s}}+{\mathfrak {l}}{\mathfrak {u}}{\mathfrak {c}}{\mathfrak {a}}{\mathfrak {s}}\,+}$. Na spodní ploše srdce je vysekaný křížek.

Bohoslužby v kostele slouží administrátor excurrendo z Vimperka, R.D. Mgr. Jaromír Stehlík.

• 
  Věž kostela
• 
  Jihovýchodní pohled na kostel
• 
  Jihozápadní pohled
• 
  Socha Panny Marie
• 
  Kříž před kostelem
• 
  Letecké foto kostela (Mapy.cz)