Antonín Alexander

Antonín Alexander (14. února 1892 Košíře[1][2] ??) byl autor fotografií[3] Prahy působící od 20. let 20. století[1] do roku 1945.[4]

Antonín Alexander
Narození14. února 1892
Košíře
Úmrtí20. století
Povolánístojnický pomocník; fotograf
Aktivní rokydo roku 1945
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Zničený orloj na vypálené Staroměstské radnici (9. května 1945)
Vypálená Staroměstská radnice v Praze (9. května 1945)

Dílo

Antonín Alexander systematicky dokumentoval památky pro Památkový sbor hlavního města Prahy[pozn. 1] až do roku 1945.[5] Spolu s Tomášem Vojtou patřil mezi autory největšího množství fotografií.[4] Na rozdíl od Tomáše Vojty, který byl profesionálním fotografem, byl Antonín Alexander co se týče fotografování amatérem, neboť byl původním zaměstnáním stojnický pomocník (vyučený strojní zámečník[6]).[4] Oba dva vyráželi do mnohdy neschůdných terénů obtěžkáni fotografickou výbavou (oba používali vlastní fotografické přístroje) a do ateliéru se vraceli s naexponovanými skleněnými negativy o velikosti 13 x 18 cm.[4] Svým zadavatelům pak kromě těchto negativů předávali jako výsledek své práce od každého snímku též tři až čtyři pozitivy v identické velikosti.[4] Všechny negativy jakož i k nim příslušející dvojice pozitivů byly uchovávány v městském archivu (Archiv hlavního města Prahy), jehož tehdejším sídlem byla Staroměstská radnice.[4] Na samém konci druhé světové války v závěrečném dni (8. května 1945) pražského květnového povstání v časných ranních hodinách začal mohutný německý útok na Prahu za použití tanků a pěchoty. Toho dne již od rána hořela Staroměstská radnice.[pozn. 2] Její požár navždy zničil i tam uskladněných téměř 17 tisíc negativů,[4] mezi nimi byly i nejstarší negativy Antonína Alexandra.[5] Zničení ale unikly pozitivy, které se zachovaly v kompletním počtu a tak výsledky práce mnoha pečlivých úředníků, zapálených památkářů a pilných fotografů tak zůstaly zachovány i dalším generacím.[4] V roce 1945 se Antonín Alexandr (spolu s Janem Tuháčkem[7] a Bohumilem Končinským) věnoval dokumentárnímu fotografování (na velkoformátové negativy o rozměrech 13 × 18 cm nebo 18 × 24 cm) druhou světovou válkou zničených pražských budov a památek pro Státní fotoměřický ústav.[5]

Odkazy

Poznámky

  1. Památkový sbor hlavního města Prahy existoval v letech 1893 až 1950.
  2. Novogotické křídlo Staroměstské radnice bylo poškozeno do té míry, že muselo být po ukončení květnových bojů nakonec strženo.

Reference

  1. ALEXANDER, Antonín. Pohled na Císařský ostrov přes Vltavu [online]. Archiv hl. m. Prahy, 1924 [cit. 2021-06-13]. Dostupné online.
  2. Matrika narozených Košíře, 1890-1896, snímek 96 [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2021-06-13]. Dostupné online.
  3. Antonín Alexander – autor fotografií [online]. Databáze autorit NK ČR [cit. 2021-06-09]. Identifikační číslo: jo2014804415. Dostupné online.
  4. Pražská panoramata (20.–30. léta 20. století) [online]. Web: Archiv hlavního města Prahy cz, 2015 [cit. 2021-06-09]. Vytvořil Archiv hlavního města Prahy v roce 2015. Dostupné online.
  5. Josef Sudek: Topografie sutin (38 Antonín Alexander) [online]. Web: Sudek project cz (Galerie hlavního města Prahy a Ústav dějin umění AV ČR, v. v. i. ve spolupráci s Uměleckoprůmyslovým museem v Praze) [cit. 2021-06-09]. Ke stažení ve formátu *,pdf, 13 stránek celkem. Dostupné online.
  6. Soupis pražských obyvatel: Alexander Gustav [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2021-06-13]. Dostupné online.
  7. Jan Tuháček – fotograf [online]. Web: Databáze – Archiv výtvarného umění [cit. 2021-06-10]. Dostupné online.

Literatura

  • Miroslava Přikrylová, Sbírka fotografií Archivu hl. města Prahy – o jejím původu a fotografech. Pražský sborník historický, 2012, ročník 40, strany 349 až 390.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.