Hércules Florence

Hercules Florence se narodil roku 1804 v Nice, Francie, jako syn Arnauda Florence (1749–1807), výběrčího daní a Augustiny de Vignolis, nižší šlechtičny.

Čelil ekonomickým problémům, především kvůli vysokému počtu dětí. Ve snaze získat peníze rychle s pomocí camery obscury rozmnožoval dokumenty jako texty, diplomy, nálepky, apod. Pro zachycení obrazu použil jako médium papír, který dostatečně zcitlivěl dusičnanem stříbrným. Používal také skleněné desky potřené emulzí.

V jeho objevech však nepokračoval nikdo z jiných výzkumných pracovníků; a ty byly odsouzeny k zapomnění. V roce 1976 se o Hércula Florence zajímal ve své výzkumné práci Boris Kossoy.

V roce 1833 vynalezl Florence chemický proces, který dodatečně pojmenoval jako photographie. Toto slovo bylo zapsáno do jeho deníku na stránku s datem 15. ledna 1833.[1] Některé zdroje uvádí, že jej poprvé použil v roce 1834, což by bylo o pět let dříve než Angličan John Herschel.[2] Tyto informace se však opírají pouze o výzkumy Borise Kossoye ze sedmdesátých let dvacátého století, který tuto informaci pravděpodobně falšoval.

V korespondenci z let 1993–1994 mezi Pierreem Harmantem (1921–1995), francouzským historikem fotografie[3], a R. Derek Woodem, anglickým historikem fotografie[4], vyplývají zásadní fakta[5]. Oba odborníci diskutují nad deníkem, ve kterém prý Florence uvedl první zmínku o photographii.

1. Slovo photographia bylo navrženo Florencovi v roce 1832 botanikem a lékárníkem jménem J. Correa de Mello (1816–1877), kterému by bylo v té době 16 let (což je podle autora dopisu Wooda nepravděpodobné).[6]
2. Na titulní straně deníku je rok 1839.[7]
3. Údaje napsané v horní části stránky jsou psány jiným inkoustem, než ostatní text. Tedy to vypadá, že jsou dodatečně dopisovány, a slovo photographia tudíž nemusí pocházet z roku 1833, ale pozdějšího.[8]
4. V korespondenci je naznačováno, že Florence v roce 1840 přiznal, že zaměnil polygrafii, kterou podle svých slov vynalezl, za fotografii, na které nemá žádný podíl.[9]
5. Korespondence končí tvrzením, že Pierre Hartman na toto téma diskutoval s Borisem Kossoyem, ale nedostal od něj uspokojující odpovědi.[10]

• Viagem Fluvial do Tietê ao Amazonas. Hércules Florence, Brazilian edition with translation by Francisco Álvares Machado and Vasconcellos Florence, Museu de Arte de São Paulo Assis Chateaubriand, 1977.
• Vieillard, J.: A Zoophonia de Hercule Florence. Editora da Universidade de Mato Grosso, Cuiabá, 1993.
• William Luret: "Les trois vies d'Hercule Florence", vyd. JC Lattès, Paris 2001