Antoine Bello

Antoine Bello (* 25. března 1970, Boston, Massachusetts) je francouzsko-americký spisovatel a podnikatel, žijící v USA a píšící francouzsky. Má dvě občanství, americké a francouzské.

Antoine Bello
Narození25. března 1970 (51 let)
Boston
Povoláníspisovatel a podnikatel
Významná dílaÉloge de la pièce manquante
Les Falsificateurs
Les Éclaireurs (román)
Roman américain
Les Producteurs (román)
OceněníPrix du jeune écrivain de langue française (1993)
Prix littéraire de la Vocation (1996)
Prix France Culture-Télérama (2009)
oficiální stránka
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Narodil se 25. března 1970 v Bostonu francouzským rodičům. Jeho vzdáleným příbuzným je francouzský spisovatel Marcel Aymé. Mládí strávil ve Francii, studoval obchodní vědy na Hautes études commerciales de Paris (HEC Paris), kde v roce 1991 promoval. Ještě na studiích založil firmu Hors Ligne, zabývající se administrativními a právními službami. Vedení této úspěšné firmy, která byla později přejmenována na Ubiqus[1] se věnoval 15 let. V roce 2007 založil Rankopedii, webové stránky, zabývající se tvorbou statistik a žebříčků z různých oborů lidské činnosti.[2]

Kromě Francie a USA procestoval i Japonsko a Švédsko. Od roku 2002 žije se ženou a dětmi v New Yorku.

V roce 2007 podpořil kandidaturu Nicolase Sarkozyho na úřad francouzského prezidenta.[3]

Dílo

Literární kariéru zahájil v roce 1996 sbírkou povídek Les Funambules (Akrobati). V roce 1998 následoval detektivní příběh z fiktivního prostředí profesionálních hráčů puzzle s názvem Éloge de la pièce manquante (Oslava chybějícího dílku).

V roce 2007 publikoval první ze zatím tří mysteriózních románů Les Falsificateurs (Falzifikátoři). V roce 2009 následoval druhý s názvem Les Éclaireurs (Průzkumníci) a v roce 2015 zatím poslední Les Producteurs (Producenti). Hlavní postavou románů je mladý Islanďan Sliv, který po ukončení studia geografie nastoupí v Reykjavíku jako projektový manažer u firmy zabývající se environmentálním poradenstvím. Záhy ale zjistí, že firma jen poskytuje krytí mezinárodní tajné organizaci, Konsorciu pro falzifikaci reality (KFR), pro niž pracuje i jeho šéf Gunnar. Rozhodne se přijmout podmínky, které mu Gunnar nabídne a stává se agentem společnosti, která falšuje realitu, doplňuje bílá místa v historii a vytváří mýty. Zpočátku si myslí, že jde jen o jakousi intelektuální hru, ale časem pocítí její nečekané důsledky. Snaží se s pomocí svých přátel zjistit, kdo organizaci řídí, jaké je její skutečné poslání a zda je správné měnit minulost v zájmu lepší budoucnosti. Autor se v románech zamýšlí nad vlivem informací na formování představ o světě a nad neomezenou mocí těch, kteří k nim mají přístup a mohou je ve vlastním zájmu zneužívat.

V roce 2012 publikoval v elektronické formě (ebook) sbírku novel L'Actualité, Légendes, Reclus et En fuite.

Jako své literární vzory uvádí autor Ayn Randovou, Agathu Christie a Edgara Allana Poea.

Publikace (výběr)

  • 1996 Les Funambules, ISBN 978-2070745029
  • 1998 Éloge de la pièce manquante, ISBN 978-2070358533
  • 2007 Les Falsificateurs, ISBN 978-2070355273
  • 2009 Les Éclaireurs, ISBN 978-2070124268
  • 2010 Enquête sur la disparition d'Émilie Brunet, ISBN 978-2070130405
  • 2013 Mateo, ISBN 978-2070140114
  • 2014 Roman américain, ISBN 978-2070144297
  • 2015 Les Producteurs, ISBN 978-2070147854

Česky vyšlo

  • 2013 Falzifikátoři (Les Falsificateurs), překlad: Alan Beguivin, Kniha Zlín, ISBN 978-80-7473-108-2
  • 2014 Průzkumníci (Les Éclaireurs), překlad: Alan Beguivin, Kniha Zlín, ISBN 978-80-7473-155-6

Ocenění

  • 1993 Prix du Jeune Ecrivain Francophone (novela Manikin 100)
  • 1996 Prix Littéraire de la Vocation Marcel Bleustein-Blanchet (Les Funambules) [4]
  • 1999 Prix Novembre (Éloge de la pièce manquante)
  • 2009 Prix France Culture-Télérama (Les Éclaireurs)[5]

Odkazy

Reference

  1. Ubiqus. www.ubiqus.co.uk [online]. [cit. 2015-04-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
  2. Rankopedia
  3. DELORME, Marie-Laure. Antoine Bello : un sarkozyste heureux !. Mediapart [online]. 2008-4-23 [cit. 2015-4-27]. Dostupné online.
  4. Le prix de la Vocation à Antoine Bello. www.lesechos.fr [online]. [cit. 2015-04-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.
  5. Antoine Bello - Prix du livre France Culture Telerama

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.