Antifón
Antifón, řecky Ἀντιφῶν, též Antifón z Atén, Antifon Sofista, latinizovaná podoba Antiphon Atheniaensis (480 př. n. l. – 411 př. n. l.) byl starořecký filozof, sofista a zřejmě první profesionální rétor ve starořeckých Athénách. Byl žákem Gorgiovým, nevlastním bratrem Platónovým a oponentem Sókrata.
| Antifón | |
|---|---|
| Narození | 1. tisíciletí př. n. l. Athény |
| Úmrtí | 1. tisíciletí př. n. l. Athény |
| Povolání | spisovatel, filozof a matematik |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Zachovaly se fragmenty z jeho spisů Pravda (Alétheia), O svornosti (Peri homonoiás) a O posuzování snů (Peri kriseós oneirón). Věnoval se společenským a politickým otázkám, problémům poznání, matematiky a biologie. Navázal na učení Hippiovo o protikladnosti přírody a lidského zákona. Je mu připisován výrok „Co je spravedlivé podle zákona, je nepřátelské vůči přírodě“.
Někdy je ztotožňován s prvním velkým „atickým řečníkem“ (dle tzv. alexandrijského Kánonu deseti), existují však i názory, že šlo o dvě rozdílné osoby.
Literatura
- BORECKÝ, Bořivoj a kol. Slovník spisovatelů. Řecko: antická, byzantská a novořecká literatura. Vyd. 1. Praha: Odeon, 1975. 668 s. cnb002111317. S. 107.
- GRAESER, Andreas. Řecká filosofie klasického období: sofisté, Sókratés a sokratikové, Platón a Aristotelés. Vyd. 1. Praha: OIKOYMENH, 2000. 445 s. ISBN 80-7298-019-X. [Stať „Antifón: O neúčelnosti právního řádu" je na str. 88–93.]
- Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. 2. díl. V Praze: J. Otto, 1889. 1141 s. cnb000277218. [Heslo „Antifón, athénský sofista" je na str. 452; autor Augustin Pánek.] Dostupné online
- SVOBODA, Karel, ed. Zlomky předsokratovských myslitelů. V Praze: Česká akademie věd a umění, 1944. 175 s. cnb000764151. [Oddíl „Antifon" je na str. 123–129.]
- Xenofón. Vzpomínky na Sókrata. Překlad Václav Bahník. Ve Svobodě 1. vyd. Praha: Svoboda, 1972. 450 s. cnb000158729. [Sókratův rozhovor s Antifóntem je na str. 49–53.]
