Anoa nížinný

• hmotnost: asi 300 kg
• délka těla: 180 cm
• délka ocasu: 40 cm
• výška v kohoutku: 86 cm

Anoa nížinný je malý tur s oválným trupem a krátkýma, štíhlýma nohama a krátkým krkem. Dospělé kusy jsou tmavě zbarvené, většinou tmavě hnědé až černé, mívají však bílé nebo žlutavé ponožky nebo bílý půlměsíc pod hrdlem. Srst je řídká s rovnými hrubými chlupy.

Obě pohlaví mají rohy, které jsou u krav kratší než u býků. Rohy jsou rovné, na průřezu trojúhelníkovité.

Anoa nížinný je endemitem ostrova Celebes, celková rozloha území, na kterém se vyskytují, je menší než 5,000 km². K životu potřebují primární, člověkem nenarušený les - obývají nížinné pralesy a mokřady s hustým podrostem, kdysi žili i podél pobřeží.

Anoa nížinný zřejmě žije samotářsky nebo v párech, pravděpodobně nejsou teritoriální, podobně jako ostatní druhy turů. Jsou aktivní převážně ráno a pozdě odpoledne, zbytek dne odpočívají a přežvykují.

Jsou to býložravci, spásají trávy i byliny, okusují listy stromů a keřů nebo kůru, pojídají také vodní rostliny nebo ovoce.

Samice rodí většinou jedno mládě po 275-315 dnech[2] březosti.

Anoa nížinný je ve velkém loven místními lidmi a je ohrožován také kácením pralesů, ve kterých žije. V přírodě nežije více než 5000 jedinců^[3]. V Indonésii je anoa nížinný oficiálně chráněn od roku 1931 a na ostrově bylo zřízeno několik rezervací, skutečný stupeň ochrany je ale značně nejistý.

Anoa nížinný patří mezi druhy chované v zajetí velmi zřídka. V rámci Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA) je chováno pouhých 47 jedinců. Po celé Evropě je aktuálně k vidění jen v 18 zoo, z toho v Česku ve dvou zoologických zahradách: Zoo Praha a Zoo Ústí nad Labem.[4] V Ústí nad Labem mají anoa od roku 1995 (pár přivezen z Rotterdamu), první odchov se podařil v roce 1997, zatím poslední v roce 2004. V Zoo Praha jsou taktéž od roku 1995[5] (více viz dále). V minulosti patřily k chovatelům tohoto vzácného kopytníka také zoo ve Dvoře Králové nad Labem a v letech 1999 až 2010 také Zoo Olomouc.[4] Na Slovensku tento druh chován nikdy nebyl. V rámci Evropy je nejvíce chován ve Spojeném království (v pěti zařízeních).[4] Za rok 2014 se v Evropě narodilo jen 5 mláďat[6].