Marie Manrique de Lara y Mendoza mladší

Marie Manrique de Lara y Mendoza mladší, též Anna Marie Manrique de Mendoza či Anna Marie Pernštejnská de Mendoza (kolem 1570 – nejpozději 1636), byla jedinou dcerou dvořana na císařském dvoře Juana Manrique de Lara a Dorothei Colonny z Felsu.

Narodila se ve Vídni, kde se také dne 3. února 1587 provdala za přímého bratrance Jana V. z Pernštejna. Pro povolení jejich svatby byl vydán z důvodů blízké pokrevní příbuznosti papežský dispens. Janovi byla věrnou manželkou a porodila mu 4 děti: Annu z Pernštejna (1590–1646), Jana Vratislava Eusebia z Pernštejna (1594 – 26. 6. 1631), Marii Frebonii Eufobii z Pernštejna (1596 – 6. 2. 1646), Evu z Pernštejna (*1597).

Po smrti Jana V. z Pernštejna žila v Pernštejnském paláci, dnes Lobkovickém paláci, na Hradčanech v Praze a spolu se svou tchyní (zároveň vlastní tetou) Marii Manrique de Lara y Mendoza, vdovou po Vratislavovi z Pernštejna, a jejími dcerami vytvářela tzv. Pernštejnský salón. Zde bylo po španělském vyslanectví druhé nejdůležitější centrum španělské a tedy i katolické politiky na císařském dvoře v Praze. Scházela se zde nejen česká katolická šlechta, ale i španělský vyslanec (nejprve Guillen de San Clemente a později Baltasar de Zúniga) se svým dvorem, představitelé císařského dvora a významní zahraniční návštěvníci. Kromě politiky byl Pernštejnský salón také centrem kultury a milostných dobrodružství. O ta se přičiňovala právě Anna Marie Manrique, která se stala milenkou např. Karla I. z Lichtenštejna, kardinála Alessadra d'Este a francouzského kavalíra Pierra Bergerona. K ukončení některých afér musel zasáhnout svou mocí i císař Rudolf II.[1]

V roce 1606 se podruhé provdala za Bruna III. von Mansfeld-Volderort, se kterým dále žila ve Vídni, a kterému porodila dceru Marii Annu Franzisku von Mansfeld-Volderort Losenstein. Anna Marie Manrique umírá nejpozději na jaře 1636, jelikož v té době je doložen druhý sňatek Bruna III. von Mansfeld-Volderort.

Hrabě František Antonín von Losenstein, olomoucký arcibiskup-koadjuktor, byl její vnuk.

Mnohé informace o Anně Marii neznáme - přesná životní data, podoba, místo pohřbení.

Za místo pohřbení je považován kostel Svaté Trojice na Dobříši. Tento kostel však byl v roce 1639 zdevastován švédským vojskem. Obnoven byl až v roce 1688 Františkem Maxmiliánem z Mansfeldu. Nově byl kostel vysvěcen na kostel Povýšení svatého Kříže. První doložená Mansfeldská hrobka v tomto kostele je však doložena až po přestavbě kostela v roce 1688. Je tak možné, že Anna Marie byla pohřbena v některém z Vídeňských kostelů, neboť ve Vídni se svým druhým manželem prokazatelně dlouhodobě pobývala. [2]