Angostura Bitters

Angostura Bitters jsou proslulé koktejlové bitters (koncentrovaný bylinný destilát používaný po kapkách) na bázi hořce, bylin a koření,[1] které vyrábí společnost House of Angostura na Trinidadu. Obvykle se používají v mixologii k dochucení nápojů, využití ale mají také v kuchyni, kdy jídlům dodají další chuťový rozměr. Název nenesou podle stromu stejného jména (ani neobsahují jeho léčivou kůru),[2] ale podle staršího označení venezuelského města Ciudad Bolívar, dříve známého jako Angostura, kde vznikly.[3] Jejich lahvička je charakteristická svou nadměrně velkou etiketou.

Angostura Bitters
Kategoriebitter
PůvodVenezuela Venezuela
Trinidad a Tobago Trinidad a Tobago
Vznik1824
Obsah alk.Angostura Aromatic Bitters 44,7 % / Angostura Orange Bitters 28 % / Angostura Cocoa Bitters 48 %
PoužitíPři přípravě koktejlů a jídel, kterým bitters dodají vyváženost a komplexnost.

K původním Angostura Aromatic Bitters z roku 1824 přibyly roku 2007 pomerančové Angostura Orange Bitters a roku 2020 kakaové Angostura Cocoa Bitters.[4]

Historie

Bitters Angostura vyvinul původně jako léčivé tonikum německý lékař Johann Gottlieb Benjamin Siegert (1796–1870), který sloužil jako náčelník zdravotnické služby ve venezuelské armádě Simóna Bolívara,[5] jednoho z hlavních představitelů jihoamerického boje za nezávislost na Španělsku. Ve Venezuele, konkrétně ve městě Angostura, se Dr. Siegert nakonec usadil, aby se mohl věnovat svému rostoucímu zájmu o botaniku a chemii.[6] Zkoumal lokálně rostoucí tropické rostliny a byliny, se kterými dělal nejrůznější experimenty ve snaze nalézt lék na řadu zdravotních potíží. Nakonec se mu podařilo dovést vlastní recepturu na blahodárné kapky, dnes známé jako Angostura Aromatic Bitters, k dokonalosti. Roku 1824 je začal prodávat pod původně španělským názvem Amargo Aromático[7] a o šest let později založil za účelem vyšší produkce destilerii.[8] Roku 1850 se bitters začaly vyvážet do zahraničí a v roce 1875 se následně celý rodinný podnik, tou dobou již vedený Siegertovými syny Carlosem, Alfredem a Luisem, přesunul do trinidaského města Port of Spain, kde sídlí dodnes.

Roku 1873, získaly Angostura Aromatic Bitters medaili na světové expozici ve Vídni Weltausstellung 1873 Wien.[9] Medaile je stále zobrazena na charakteristické nadměrně velké etiketě, kde stejně tak nalezneme její rub s císařem Františkem Josefem I.[10]

Angostura Aromatic Bitters jsou nejznámějšími a nejprodávanějšími koktejlovými bitters na světě.[11] Jejich receptura se od jejich vzniku roku 1824 nezměnila a je přísně střeženým tajemstvím. Přesné složení zná pouze pět lidí na celém světě.[12]

Roku 2007 byly na trh uvedeny pomerančové Angostura Orange Bitters, které mají aroma s tóny květin a čerstvé pomerančové kůry.[13] Na rozdíl od tmavě jantarových Angostura Aromatic Bitters jsou Angostura Orange Bitters čiré a mají naprosto odlišné složení.[14]

V roce 2020 byly světu představeny kakaové Angostura Cocoa Bitters. K jejich výrobě se používají výhradně trinidadské kakaové boby odrůdy Trinitario,[15] které jsou mnohými považovány za nejlepší na světě.[16]

Použití

Bitters Angostura jsou extrémně koncentrované kapky intenzivní chuti, které se nekonzumují samotné, ale přidávají se do nápojů či jídel po střicích. Přestože jsou samy o sobě vesměs hořké, drinkům a pokrmům nedodávají hořkost, ale vyváženost, větší komplexnost a hloubku chutí.[17]

Medikament

Angostura Aromatic Bitters původně vznikly jako medicína a skutečně mohou mít řadu příznivých účinků. Stále se nicméně jedná o destilát a je proto vhodné konzumovat je v malých dávkách, po kapkách či střicích, rozpuštěných např. ve sklenici sodovky. Bitters mohou pomoci například se zažívacími potížemi, pálením žáhy, nevolností, křečemi či nadýmáním.[18]

Koktejly

Jednoznačně největší využití mají bitters v mixologii. Vznikly sice jako lék na řadu žaludečních neduhů, časem se však stalo populární praxí přidávat si je do sodovky a během 19. století byly běžně podávané také s ginem. Tato varianta se uchytila a později vešla ve známost jako Pink Gin [19]. Další klasické koktejly s bitters jsou například Old Fashioned, Manhattan, Martinez či Champagne Cocktail; [20] přidávají se však do celé řady koktejlů, ať už těch zavedených či zcela nových, kterým dodávají komplexnost a vyváženost.

Přestože bitters Angostura obsahují poměrně vysoké procento alkoholu (Aromatic Bitters 44,7 %, Orange Bitters 28 % a Cocoa Bitters 48 %), používají se také k přípravě nealkoholických koktejlů. Pár střiků totiž takřka neovlivní podíl alkoholu ve výsledném drinku. V Hongkongu jsou tak například Angostura Aromatic Bitters součástí oblíbeného nealkoholického koktejlu Gunner, který se skládá ze zázvorových limonád ginger beer a ginger ale v poměru 1:1 a střiku bitters Angostura.[21]

Ačkoliv se konzumace samotných bitters ve formě tzv. panáku nedoporučuje, v jistých barmanských komunitách (především v Malajsii) si spolu barmani před začátkem směny či po jejím skončení připijí Angostura Aromatic Bitters.[22]

Kuchyně

Protože se bitters díky své vysoké koncentrovanosti a intenzitě používají po menších dávkách, nedodávají hořkost, jak by se mohlo zdát, ale mají schopnost vyvažovat a zvýrazňovat chutě.[23] Proto se bitters používají také v kuchyni, a to při přípravě jak sladkých, tak slaných jídel.[24]

Odkazy

Externí odkazy

Reference

  1. FALLIS, CATHERINE. Wine. Lincoln, NE: iUniverse 244 s. Dostupné online. ISBN 978-0-595-32699-0, ISBN 0-595-32699-4. OCLC 667256678
  2. Venezuela’s Bitters History and Why it Matters for your Manhattan. War on the Rocks [online]. 2015-09-15 [cit. 2020-10-14]. Dostupné online. (anglicky)
  3. SMITH, Peter. A Brief History of Bitters. Smithsonian Magazine [online]. [cit. 2020-10-14]. Dostupné online. (anglicky)
  4. Surprise! Angostura Adds Cocoa To Its Bitters Selection. The Gourmet Insider [online]. 2020-08-10 [cit. 2020-10-14]. Dostupné online. (anglicky)
  5. A Brief Word About Bitters. The Daily Meal [online]. 2011-01-21 [cit. 2020-10-14]. Dostupné online. (anglicky)
  6. ISSUE 94, Judy Raymond |. Caribbean Beat Magazine [online]. 2008-11-01 [cit. 2020-10-14]. Dostupné online. (anglicky)
  7. Angostura: a brand history [online]. [cit. 2020-10-14]. Dostupné online. (anglicky)
  8. JEREMY, Henry; PRATT, William Tidd. An Analytical Digest of the Reports of Cases Decided in the English Courts of Common Law. The American Law Register (1852-1891). 1855-07, roč. 3, čís. 9, s. 576. Dostupné online [cit. 2020-10-14]. ISSN 1558-3813. DOI 10.2307/3301626.
  9. Angostura [online]. [cit. 2020-10-14]. Dostupné online.
  10. Angostura Bitters | TheCocktailDB.com. www.thecocktaildb.com [online]. [cit. 2020-10-14]. Dostupné online.
  11. Angostura [online]. [cit. 2020-10-14]. Dostupné online.
  12. How Angostura Bitters Became a Cocktail Staple. www.vice.com [online]. [cit. 2020-10-14]. Dostupné online. (anglicky)
  13. PUNCH. PUNCH [online]. [cit. 2020-10-14]. Dostupné online. (anglicky)
  14. Angostura [online]. [cit. 2020-10-14]. Dostupné online.
  15. Angostura [online]. [cit. 2020-10-14]. Dostupné online.
  16. Cocoa Republic [online]. 2016-06-29 [cit. 2020-10-14]. Dostupné online. (anglicky)
  17. What Are Bitters?. WebstaurantStore [online]. [cit. 2020-10-14]. Dostupné online. (anglicky)
  18. A Guide to Bitters: How to Use, Benefits, Flavors, and Recipes. Healthline [online]. 2019-02-28 [cit. 2020-10-14]. Dostupné online. (anglicky)
  19. Pink Gin cocktail. www.diffordsguide.com [online]. [cit. 2020-10-15]. Dostupné online. (anglicky)
  20. Cocktail Monkey [online]. 2017-02-27 [cit. 2020-10-15]. Dostupné online.
  21. Definition of Gunner [cocktail] | New Word Suggestion | Collins Dictionary. www.collinsdictionary.com [online]. [cit. 2020-10-15]. Dostupné online. (anglicky)
  22. Angostura bitters' sweet symphony with cocktail culture | The Star. www.thestar.com.my [online]. [cit. 2020-10-15]. Dostupné online.
  23. Say Hello To Bitters: Your Secret Weapon In The Kitchen. saltandwind.com [online]. 2018-10-01 [cit. 2020-10-15]. Dostupné online. (anglicky)
  24. Angostura [online]. [cit. 2020-10-15]. Dostupné online.

Literatura

  • Lexikon aperitivů a digestivů ISBN 80-7234-570-2
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.