Anežka Přemyslovna

Po smrti Přemysla Otakara II. v bitvě na Moravském poli potvrdila královna vdova Kunhuta Uherská Přemyslův slib, který dal římskému králi Rudolfu I. Habsburskému o svatbě jejich dětí. Již počátkem roku 1279 byla Anežka formálně provdána (zasnoubena) za Rudolfova syna Rudolfa, rakouského vévodu. Anežčin mladší bratr Václav II. se současně zasnoubil s Gutou Habsburskou.

Společně s matkou a bratrem byla Anežka zřejmě později vězněna Otou Braniborským na Bezdězu, odkud se jí a Kunhutě podařilo uprchnout. Faktem je, že Anežka není v pramenech o věznění na Bezděze nikde zmiňována, ale je vysoce pravděpodobné, že tam společně s Kunhutou, Václavem a chůvou Eliškou byla.^[zdroj?]

V roce 1290 porodila Anežka svému choti Rudolfovi syna Jana. Ještě téhož roku přijel Rudolf na návštěvu ke švagrovi Václavovi na pražský dvůr. Hlavním důvodem této návštěvy byla složitá politická situace po uvěznění Záviše z Falkenštejna a Závišův budoucí osud. Rudolf ovšem náhle a těžce onemocněl a rychlé nemoci také podlehl[1] (ačkoliv se nepřekvapivě objevily i spekulace, že byl na pražském dvoře otráven). Na Pražském hradě tak pochovali muže, který měl být římskoněmeckým králem a snad i císařem. Anežka se brzy vrátila ke dvoru svého bratra a rovněž předčasně zemřela. Je možné, že příčinou smrti šestadvacetileté ženy byla tuberkulóza, rodová choroba posledních Přemyslovců. Její tělo bylo pohřbeno v Anežském klášteře, srdce na Zbraslavi.[2]

Anežčin syn Jan zavraždil roku 1308 svého strýce římského krále Albrechta I., protože mu upíral právo na dědictví po rodičích.[3]