Andrzej Średniawski

Pocházel z rodiny zemědělce. Vychodil národní školu v Myślenicích. Byl veřejně a politicky činný. Zastával funkci místopředsedy okresního zastupitelstva, ředitele okresní spořitelny v Myślenicích a člena okresní školní rady.[1] V době svého působení v parlamentu se uvádí jako zemědělec v obci Górną Wsią.[2][4] V roce 1895 se účastnil ustavujícího sjezdu Polské lidové strany a od roku 1898 byl i členem jejího vedení. Byl činný v rolnických spolcích. Roku 1895 se stal rovněž poslancem Haličského zemského sněmu. V zemských volbách roku 1901 mandát neobhájil. Téhož roku se nicméně stal místopředsedou předsednictva Polské lidové strany. V roce 1913, kdy došlo ve straně k rozkolu, se přiklonil k Polské lidové straně „Piast”, ve které zastával vedoucí posty. Za první světové války zastával prorakouskou orientaci. Podporoval polské legie. Byl stoupencem polské nezávislosti a názorově se tehdy odklonil od své strany. Rezignoval proto na funkce v jejím vedení.[5]

Působil také coby poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl ve volbách do Říšské rady roku 1907, konaných poprvé podle všeobecného a rovného volebního práva. Byl zvolen za obvod Halič 37. Mandát obhájil ve volbách do Říšské rady roku 1911.[6]

V roce 1907 byl uváděn jako člen Polské lidové strany.[7][2][1] Po volbách roku 1907 i 1911 byl na Říšské radě členem poslaneckého Polského klubu.[6]

Od roku 1919 do roku 1922 zasedal na ústavodárném polském Sejmu. Pak byl od roku 1922 do roku 1930 členem Polského senátu.[3] Koncem 20. let byl předsedou parlamentního klubu Polské lidové strany „Piast”.[4] V březnu 1931 vznikla fúzí této strany a subjektu Stronnictwo Chłopskie nová politická formace Stronnictwo Ludowe. V té době již ale Średniawski byl těžce nemocen. Trpěl chorobou kostí. V nemocnici mu byly amputovány obě nohy. Nechal se propustit do domácí péče a téhož roku zemřel. Pohřben byl za velké účasti veřejnosti. Smuteční proslov měl mj. Wincenty Witos.[5]

Po Średniawském se jmenuje škola v Myślenicích.[5]