Andrew Shaw

Do OHL vstoupil v sezoně 2008-09 v dresu Niagara IceDogs. V sezoně 2009-10 byl nejtrestanějším hráčem svého týmu s 129 trestnými minutami v 68 utkáních. Třetí a poslední sezonu strávil v týmu Owen Sound, kam byl během léta vyměněn. V novém působišti byl také nejtrestanějším hráčem týmu s 135 TM v 66 utkáních, ale k tomu dokázal i přidat 54 bodů (22+32). V počtu trestných minut byl na 11. místě v celé OHL. V playoff pomohl svému týmu 17 body (10+7) ve 20 utkáních k zisku titulu v OHL. Zároveň byl nejtrestanějším hráčem celého playoff, když nasbíral 53 TM. Dařilo se mu i při následné účasti Owen Sound na Memorial Cupu, kde byl nejproduktivnějším hráčem celého turnaje se 7 body (2+5) ve 4 utkáních. Za tento výkon získal cenu Eda Chynowetha a zároveň byl zařazen do All-Star týmu turnaje. Během kariéry v OHL odehrál 190 utkání, ve kterých nasbíral 107 bodů (41+66) a 361 TM.

Ačkoliv mohl být vybrán na draftu NHL již v roce 2009, řada na něj došla až při draftu 2011 v 5. kole, kdy si jej jako 139. hráče celkově vybrali Blackhawks. V srpnu smlouvu pro AHL s Rockfordem a v září se zúčastnil i přípravného kempu Blackhawks na novou sezonu, kde odehrál 1 přípravný zápas. Po pomalejším startu v AHL se v listopadu a v prosinci dostal do formy. Blackhawks se jeho výkony zalíbily natolik, že s ním podepsali 3. ledna 2012 smlouvu a povolali jej do týmu. K prvnímu utkání v NHL nastoupil 5. ledna 2012 ve Philadelphii a hned vstřelil svůj první gól Bryzgalovovi a přidal i první bitku. V polovině února byl ještě na 2 týdny poslán zpět do AHL, ale zbytek sezony dokončil v Chicagu. V NHL i AHL měl shodné statistiky, když nasbíral 23 bodů (12+11), akorát v NHL mu na to stačilo o zápas méně. V playoff NHL nebodoval a ve 2. utkání série proti Phoenixu si vysloužil suspenzaci na 3 utkání za střet s brankářem Smithem.

Kvůli výluce před sezonou 2012-2013 zahájil sezonu v Rockfordu, kde odehrál 28 zápasů s 14 body (8+6) a 84 TM. Po skončení výluky se přesunul do Chicaga, kde hrál oproti předchozí sezoně, kdy hrál na křídle na pozici 3. centra. Odehrál všech 48 zápasů zkrácené sezony a k 15 bodům (9+6) přidal i 38 TM. V playoff přidal v 23 zápasech 9 bodů (5+4) a 35 TM a byl nejtrestanějším hráčem Blackhawks v playoff a 2. nejtrestanějším ze všech hráčů playoff NHL. Vstřelil vítězný gól ve 3. prodloužení 1. zápasu finále NHL proti Bostonu, když po Rozsívalově střele a teči Bollanda tečoval puk mimo dosah Raska. V 6. finálovém zápase utrpěl tržnou ránu na obličeji, ale po zašití pokračoval v zápase. Stanley Cup pak přebíral se zkrvavenou tváří. Později stehy z této rány prodal v dobročinné aukci.

V sezoně 2013-14 nastřílel 20 branek a celkem nasbíral 39 bodů v 80 zápasech. Byl 2. nejtrestanějším hráčem klubu s 76 TM. 12. listopadu 2013, prodloužil s Blackhawks smlouvu o 2 roky s ročním cap hitem 2 miliony dolarů. V playoff musel vynechat kvůli zranění 7 zápasů, ale i tak si při cestě Blackhawks do finále konference připsal 8 bodů (2+6) ve 12 zápasech.

Následující ročník už statisticky tak úspěšný nebyl. Shaw si v něm v 79 utkáních připsal 26 bodů za 15 branek a 11 asistencí, ovšem ve vyřazovacích bojích se s 12 body (5+7) ve 23 duelech výrazně podílel na druhém Stanley Cupu od roku 2013. V sezóně 2015/16 zaznamenal svůj druhý nejlepší počin v kariéře - 34 bodů (14+20) v 78 střetnutích. Blackhawks skončili v Centrální divizi na třetím místě a v celé Západní konference na čtvrtém[1], a v play off tak narazili na svoje soky ze St. Louis. S nimi v sedmi utkáních prohráli, nepomohly ani skvělé bodové příspěvky Shawa, jenž dvakrát skóroval a přidal čtyři asistence.

Chicago se už od roku 2010, kdy poprvé vyhrálo Stanley Cup, potýkalo s problémy s platovým stropem, které po vítězství v roce 2015 vyústily ve výměny Brandona Saada a Patricka Sharpa, a protože Shaw požadoval zvýšení platu, vyměnil ho generální manažer Stan Bowman do Montreal Canadiens.[2]