Andrew Ference

Svou hokejovou kariéru začal v juniorské WHL, v týmu Portland Winter Hawks. Po třech sezónách v lize ho draftovali Pittsburgh Penguins a poté odehrál ještě další dvě sezony v dresu Hawks. Po ukončení juniorské kariéry hrál krátce v IHL za Kansas City Blades, poté se připojil k farmářskému týmu Penguins Wilkes-Barre/Scranton Penguins. 1. října 1999 už dvacetiletý Ference odehrál svůj debut v NHL za Penguins proti Dallas Stars. Svůj první gól v kariéře vstřelil 13. listopadu téhož roku, do sítě Nashville Predators. Ve třiceti zápasech sezony si připsal 6 bodů. V další sezoně pendloval mezi prvním a farmářským týmem a poprvé se podíval do play-off NHL, kde si připsal 10 bodů než Penguins vypadli s New Jersey Devils. V sezoně 2001-02 zaznamenal osobní rekordy, nyní už překonané, pro počet odehraných zápasů (75) a trestných minut (73).

V průběhu ročníku 2002–03, konkrétně 9. února 2003 byl vyměněn do Calgary Flames a ve zbytku sezony si připsal 16 startů za první tým. V další sezoně, 2003–04 překonal další osobní rekord, nyní už opět neplatný, pro počet bodů (16). S týmem se podíval do play-off, kde hrál 26 zápasů a to díky tomu, že Flames se dostali až do finále Stanley Cupu, kde nakonec prohráli s Tampa Bay Lightning.

V ročníku 2004–05 proběhla v NHL stávka a tak část sezony strávil v České republice, v týmu HC České Budějovice. Po konci extraligy se vrátil do Calgary.

V následující sezoně odehrál všech 82 zápasů za Flames, zaznamenal také své bodové maximum, vstřelil 4 branky a na dalších 27 přihrál. Ve vyřazovací části zaznamenal další 4 asistence. I další ročník začal v dresu plamenů, když stihl odehrát 54 utkání ve kterých zaznamenal čtrnáct kanadských bodů.

10. února 2007 byl vyměněn společně s Chuckem Kobasewem do Boston Bruins za Brada Stuarta a Wayna Primeaua.

V sezoně 2008–09 si připsal v dresu Bruins 1 gól a 15 asistencí. 23. března 2010 podepsal nový tříletý kontrakt s Bruins, který mu zaručil celkově 6,75 milionu dolarů.

Ference se stal důležitým obráncem Bostonu, ve kterém odehrál celých sedm sezon. Nejúspěšnější byl ročník 2010–11, kdy v základní části nasbíral 27 bodů a pomohl svému týmu postoupit do play-off, ve kterém odehrál dalších 25 utkání. Bostonu se podařilo porazit všechny 4 soupeře a tak mohl rodák z Edmontonu poprvé v kariéře zvednout nad hlavu Stanley Cup.

O dva roky později se objevil na 21 zápasů opět kvůli výluce v dresu Českých Budějovic, v další části sezony už ale opět naskakoval za Boston, se kterým se ve zkrácené sezoně dostal do svého třetího finále, tentokrát se však z poháru neradoval.

5. července 2013 se jako volný hráč na čtyři roky upsal rodnému Edmontonu, ve kterém se ihned stal kapitánem.