Andrej Nikolajevič Tichonov

Andrej Nikolajevič Tichonov (rusky Андрей Николаевич Тихонов; 30. října 1906, Gagarin, Smolenská oblast, Rusko, tehdy Gžatsk, Ruská říše8. listopadu 1993, Moskva, Rusko)[1] byl ruský matematik a geofyzik. Proslavil se v oblastech topologie, funkcionální analýzy, geofyziky a matematické fyziky.

Andrej Nikolajevič Tichonov
Rodné jménoАндрей Николаевич Тихонов
Narození17.jul. / 30. října 1906greg.
Gagarin
Úmrtí7. listopadu 1993 (ve věku 87 let)
Moskva
Místo pohřbeníNovoděvičí hřbitov (55°43′29″ s. š., 37°33′15″ v. d.)
Alma materLomonosovova univerzita (1922–1927)
Povolánímatematik a topolog
ZaměstnavateléHydrometeorological Centre of Russia (od 1930)
Lomonosovova univerzita (1936–1993)
Ústav zemské fyziky O. J. Šmidta Ruské akademie věd (1937–1953)
Národní výzkumná jaderná univerzita (1946–1953)
Keldyšův ústav aplikované matematiky (od 1953)
OceněníŘád rudého praporu práce (1945, 1949 a 1961)
Hrdina socialistické práce (1986 a 1953)
Hrdina socialistické práce (1953 a 1986)
Stalinova cena 1. třídy (1953)
Leninův řád (1953, 1954, 1956, 1966, 1971 a 1986)
 více na Wikidatech
Funkceředitel (Keldyšův ústav aplikované matematiky; 1978–1989)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Narodil se v roce 1906 ve městě Gžatsk nedaleko Smolensku v rodině obchodníka. V roce 1910 se rodina přestěhovala do Moskvy, začátkem občanské války odešli na Ukrajinu a v roce 1919 se opět vrátili do Moskvy.

V roce 1922 jako šestnáctiletý nastoupil na matematicko-fyzikální fakultu Moskevské státní univerzity. Už jako student dosáhl pod vedením Pavla Sergejeviče Alexandrova pozoruhodných výsledků hlavně v oblasti topologie. V roce 1927 ukončil studium a zůstal na univerzitě.

V roce 1939 se stal korespondentem Akademie věd SSSR a v roce 1966 i jejím řádným členem. Sehrál rozhodující úlohu při založení fakulty informatiky na Moskevské univerzitě. V letech 1970 až 1990 působil jako její první děkan. Zemřel v roce 1993 a je pochovaný na Novoděvičím hřbitově.

Práce

Nejvýznamnějších výsledků dosáhl v oblastech topologie a funkcionální analýzy, dále i v některých oblastech fyziky. Je po něm pojmenovaných více matematických vět a témat.

V oblasti topologie je po něm pojmenována Tichonovova věta, která říká, že součin kompaktních topologických prostorů je také kompaktní. Také je po něm pojmenována speciální třída topologických prostorů, tzv. Tichonovovy prostory.

V matematické fyzice je autorem vět o jednoznačnosti u rovnice vedení tepla. Studoval také Volterrovy integrální rovnice.[1] Je autorem metody Tichonovovy regularizace. Zabýval se také asymptotickou analýzou.

Dílo

  • Tichonov, Andrej Nikolajevič a Samarskij, Aleksandr Andrejevič. Rovnice matematické fysiky. 1. vyd. Praha: ČSAV, 1955. 765, [1] s. Sekce matematicko-fysikální. Věda mění život; Sv. 1. Práce Čs. akademie věd.

Odkazy

Reference

  1. Velká ruská encyklopedie [online]. Ruská akademie věd [cit. 2020-05-12]. Heslo ́ТИ́ХОНОВ. Dostupné online. (rusky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.