Andreas von Hofer (politik)

Andreas von Hofer (27. září 1833[1][2] Fischamend[2][3]26.[2] nebo 27. června[4] 1881 Vídeň[4]) byl rakouský politik německé národnosti, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady. Byl vnukem tyrolského národního hrdiny Andrease Hofera.

Andreas Hofer
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1877  1881
Poslanec Tyrolského zemského sněmu
Ve funkci:
???  ???
Stranická příslušnost
ČlenstvíÚstavní strana
(Klub liberálů – staroněmci)

Narození27. září 1833
Fischamend
Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí26. nebo 27. června 1881
Vídeň
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníVídeňský ústřední hřbitov
RodičeJohann Hofer von Passeyr
PříbuzníKarl von Hofer (sourozenec)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Biografie

Byl vnukem tyrolského bojovníka za svobodu z počátku 19. století Andrease Hofera. Už jako mladík se zapojil během revolučního roku 1848 do studentské legie a účastnil se válečných akcí. Podílel se též na tažení rakouské armády v roce 1859 a 1866. Patřil mu statek Sandhof v tyrolském regionu Passeier.[3] Od roku 1871[4] působil jako notář v Amstettenu.[1]

Byl poslancem Tyrolského zemského sněmu.[4] Zasedal rovněž jako poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam nastoupil v doplňovacích volbách roku 1877 za kurii velkostatkářskou v Tyrolsku, 2. voličský sbor. Slib složil 1. května 1877. Mandát obhájil ve volbách roku 1879. V parlamentu setrval do své smrti roku 1881.[5] V roce 1877 se uvádí jako šlechtic Andreas von Hofer, c. k. notář, bytem Amstetten.[6]

V parlamentu zastupoval tzv. Ústavní stranu (liberálně, centralisticky a provídeňsky orientovanou).[4] Jako ústavověrný poslanec se uvádí i po volbách roku 1879.[7] Na Říšské radě se v říjnu 1879 uvádí jako člen staroněmeckého Klubu liberálů (Club der Liberalen).[8]

V závěru života bydlel ve Vídni v Hohenstaufengasse 7. Stupňovalo se u něj nervové onemocnění a původně zvažovaný přesun za rodinou do Amstettenu nebyl možný. Musel být pod stálým dozorem, protože se u něj objevovaly záchvaty šílenství a chtěl skočit z okna. V lednu 1881 byl proto přijat do vídeňského sanatoria na Landstrasse.[3] Zemřel v červnu 1881 v soukromém ústavu dr. Svetlina ve Vídni.[4]

Odkazy

Reference

  1. KNAUER, Oswald. Das österreichische Parlament von 1848–1966, Österreich-Reihe, 358–361. [s.l.]: Bergland Verlag, 1969. 316 s. Dostupné online. S. 104. (německy)
  2. Hofer Andreas, Franz, Serafus [online]. christian-fischler.at [cit. 2015-06-28]. Dostupné online. (německy)
  3. Andreas Edler v. Hofer. Neue Freie Presse. Leden 1881, čís. 5890, s. 21. Dostupné online.
  4. Locales und Verschiedenes. Innsbrucker Nachrichten. Červen 1881, čís. 145, s. 4. Dostupné online.
  5. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  6. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0008&size=45&page=187
  7. Celkový výsledek voleb do rady říšské. Národní listy. Červenec 1879, roč. 19, čís. 164, s. 1. Dostupné online.
  8. Parlamentarisches. Salzburger Volksblatt: unabh. Tageszeitung f. Stadt u. Land Salzburg. Říjen 1879, roč. 9, čís. 126, s. 1–2. Dostupné online.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.