Andreas Fetz

Dr. Andreas Fetz
Dr. Andreas Fetz
Poslanec Říšské rady
	Ve funkci:; 1868 – 1870
Poslanec Vorarlberského zemského sněmu
	Ve funkci:; 1868 – 1869
	Ve funkci:; 1871 – 1877
	Ve funkci:; 1884 – 1892
Stranická příslušnost
Členství	Ústavní strana
Narození	13. srpna 1832 ; Bezau; Rakouské císařství
Úmrtí	19. ledna 1899 ; Bregenz; Rakousko-Uhersko
Alma mater	Univerzita Innsbruck; Vídeňská univerzita
Ocenění	Řád Františka Josefa (1884); Čestný občan Bregenzu (1884)
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Andreas Fetz (13. srpna 1832 Bezau[1] – 19. ledna 1899 Bregenz[1][2][3]) byl rakouský právník a politik německé národnosti z Vorarlberska, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.

Biografie

Pocházel z rodiny rolníka Johanna Dominika Fetze. Navštěvoval národní školu a vystudoval klášterní gymnázium sv. Floriána v Linci, kde maturoval roku 1852. Pak studoval roku 1852 klasickou filologii na Univerzitě v Innsbrucku a od roku 1852 práva v Mnichově a od roku 1854 ve Vídni. V roce 1857 získal na Vídeňské univerzitě titul doktora práv. Profesí byl dvorním a soudním advokátem ve Vídni, od roku 1878 v Bregenzu. Roku 1884 získal Řád Františka Josefa. Téhož roku mu město Bregenz udělilo čestné občanství.[1]

Byl veřejně a politicky činný. Zastával funkci prezidenta Červeného kříže, člena dobročinného spolku, spolku pro podporu cestovního ruchu nebo vorarlberského spolku přátel ústavy. V Bregenzu zasedal v obecní radě a od 1. ledna 1879 do 31. prosince 1890 byl starostou tohoto města. Zasedal rovněž jako poslanec Vorarlberského zemského sněmu, konkrétně v letech 1868–1869, 1871–1877 a 1884–1892.[1]

Působil také coby poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Rakouska-Uherska, respektive Předlitavska), kam ho delegoval Vorarlberský zemský sněm roku 1868 (Říšská rada tehdy ještě byla volena nepřímo, coby sbor delegátů zemských sněmů). Nastoupil 17. října 1868 místo Carla von Seyffertitze.[4][5] V době svého parlamentního působení je uváděn coby Dr. Andreas Fetz, advokát ve Vídni.[6] Byl liberálně orientován (tzv. Ústavní strana, liberálně a centralisticky orientovaná).[1][3]

Zemřel v lednu 1899,[2] po dlouhé nemoci ve věku 65 let.[3]

Odkazy

Reference

Vorarlberger in Parlament und Regierung (1848—2000) [online]. vorarlberg.at [cit. 2016-03-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. (německy)
Eigenberichte. Vorarlberger Volksblatt. Leden 1899, čís. 16, s. 5. Dostupné online.
Bregenz. Feldkircher Zeitung. Leden 1899, čís. 6, s. 2. Dostupné online.
Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0004&size=45&page=8031
KNAUER, Oswald. Das österreichische Parlament von 1848–1966, Österreich-Reihe, 358–361. [s.l.]: Bergland Verlag, 1969. 316 s. Dostupné online. S. 88. (německy)

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[VORL-1] Vorarlberger in Parlament und Regierung (1848—2000) [online]. vorarlberg.at [cit. 2016-03-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. (německy)

[VVFetz-2] Eigenberichte. Vorarlberger Volksblatt. Leden 1899, čís. 16, s. 5. Dostupné online.

[FZFetz-3] Bregenz. Feldkircher Zeitung. Leden 1899, čís. 6, s. 2. Dostupné online.

[alex.onb.ac.at-4] Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.

[5] ttp://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0004&size=45&page=8031

[Österreich-Reihe-6] KNAUER, Oswald. Das österreichische Parlament von 1848–1966, Österreich-Reihe, 358–361. [s.l.]: Bergland Verlag, 1969. 316 s. Dostupné online. S. 88. (německy)