Homulinec

Homulinec (Andrachne) je rod rostlin náležící do čeledi smuteňovité (Phyllanthaceae). Jsou to vytrvalé byliny až nevysoké keře s jednoduchými střídavými listy a nenápadnými jednopohlavnými květy. Rod zahrnuje 22 druhů. Je rozšířen od Středomoří po Střední a Jižní Asii, ostrůvkovitě i v Africe a Americe. V Evropě je rod zastoupen jediným druhem, rostoucím ve východním Středomoří. Homulinec kolchický je občas v České republice pěstován jako sbírková dřevina.

Homulinec Andrachne telephioides
Homulinec
Homulinec Andrachne telephioides
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádmalpígiotvaré (Malpighiales)
Čeleďsmuteňovité (Phyllanthaceae)
Rodhomulinec (Andrachne)
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis

Homulince jsou plazivé až přímé, ostnité nebo beztrnné, vytrvalé byliny nebo přímé nízké polokeře či keře. Rostliny jsou lysé nebo s jednoduchými či žláznatými chlupy. Listy jsou jednoduché, střídavé, řapíkaté, celokrajné, se zpeřenou žilnatinou. Rostliny jsou jednodomé s jednopohlavnými květy. Květy jsou pětičetné (výjimečně šestičetné), stopkaté, úžlabní. Samčí květy jsou obvykle ve svazečcích, korunní lístky bývají kratší než kališní. Tyčinek je 5 a jsou umístěné naproti kališním lístkům. Nitky tyčinek jsou volné nebo částečně srostlé. V samčích květech je přítomen zakrnělý zbytek semeníku (pistilodium). Samičí květy jsou jednotlivé, kališní lístky jsou zpravidla větší než u samčích květů, zatímco korunní lístky jsou drobné nebo zcela chybějí. Semeník je srostlý ze 3 plodolistů, se 3 komůrkami obsahujícími po 2 vajíčkách. Čnělky jsou 3, zakončené hlavatými bliznami. Plodem je kulovitý schizokarp, pukající 3 chlopněmi a rozpadající se na 3 dvousemenné plůdky.[1][2]

Rozšíření

Rod homulinec zahrnuje 22 druhů.[3] Je rozšířen od Středomoří a severozápadní Afriky po Střední Asii a Pákistán, v severovýchodní Africe (Etiopie, Somálsko), Arábii a na Kapverdských ostrovech.[2][4] Dva druhy rostou v Americe. Druh Andrachne microphylla je rozšířen v oblasti Kalifornského poloostrova, Sonorské pouště a má disjunktní výskyt v severozápadní Jižní Americe.[5] Druh A. brittonii je endemit Karibských ostrovů Kuba a Hispaniola.[6] Největší počet druhů homulince se vyskytuje v Íránu a Střední Asii.[2]

V Evropě roste jako jediný zástupce Andrachne telephioides, vytrvalý polokeř rozšířený ve východní části Středomoří.[7]

Obsahové látky

V kořenech homulince Andrachne cordifolia byly nalezeny bisbenzylisoquinolinové alkaloidy cocsulin a pendulin.[8]

Taxonomie

Rod Andrachne je v současné taxonomii řazen do čeledi Phyllanthaceae, která byla v systému APG II z roku 2003 vyčleněna z čeledi Euphorbiaceae. V rámci čeledi Phyllanthaceae je rod Andrachne řazen do tribu Poranthereae, zahrnujícího celkem 8 blízce příbuzných rodů. Celá tato skupina má pohnutou historii, v níž byly jednotlivé druhy přesouvány z rodu do rodu. V roce 2007 byla publikována molekulární fylogenetická studie, která prokázala že rod Andrachne v tradičním širokém pojetí není monofyletický. Následně z něj byly vyčleněny 2 druhy do nového rodu Phyllanthopsis, 1 druh do nového rodu Pseudophyllanthus a 2 druhy do rodu Meineckia.[9]

Kladogram tribu Poranthereae

Andrachne

Meineckia

Notoleptopus

Pseudophyllanthus

Poranthera

Phyllanthopsis

Actephila

Leptopus

[9]

Zástupci

  • homulinec kolchický (Andrachne colchica)[10]

Význam

Homulinec kolchický je nenáročná dřevina s malou okrasnou hodnotou, vhodná na slunná stanoviště. Rozmnožuje se semeny nebo zelenými řízky. Pochází z Malé Asie a Kavkazu a má spíše sbírkový význam.[10] Je uváděn ze sbírek Pražské botanické zahrady v Tróji a Průhonického parku.[11] V Jemenu se homulinec používá jako léčivá rostlina.[12] Druh A. aspera je v Arábii používán při léčení očních zánětů.[13]

Odkazy

Reference

  1. RADCLIFFE-SMITH, A. Flora of Pakistan: Andrachne [online]. Dostupné online. (anglicky)
  2. SHISKIN, B.K. (ed.). Flora of USSR. Vol. XIV. Moskva - Leningrad: Izdatel'stvo Akademii Nauk SSSR, 1949. (anglicky)
  3. The Plant List [online]. Dostupné online. (anglicky)
  4. ALFARHAN, Ahmed H. et al. Flora of Jizan region. Vol. I. [s.l.]: [s.n.], 2005. (anglicky)
  5. FELGER, Richard Stephen; WILDER, Benjamin Theodore. Flora of the Sonoran islands in the Gulf of California. Tucson: The University of Arizona Press, 2012. ISBN 978-0-8165-0243-1. (anglicky)
  6. ACEVEDO-RODRÍGUEZ, Pedro; STRONG, Mark T. Catalogue of seed plants of West Indies. Smithsonian Contributions to Botany. 2012, čís. 98. Dostupné online.
  7. Flora Europaea [online]. Royal Botanic Garden Edinburgh. Dostupné online. (anglicky)
  8. (anglicky)popis na drugs.com/
  9. VORONTSOVA, Maria S. et al. Molecular phylogenetics of tribe Poranthereae (Phyllanthaceae, Euphorbiaceae sensu lato). American Journal of Botany. 2007, čís. 94(12), s. 2026–2040. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
  10. KOBLÍŽEK, J. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. 2. vyd. Tišnov: Sursum, 2006. ISBN 80-7323-117-4. (česky)
  11. Florius - katalog botanických zahrad [online]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-08-15. (česky)
  12. (anglicky) léčivka v Jemenu
  13. GHAZANFAR, Shahina A. Handbook of Arabian medicinal plants. [s.l.]: CRC Press, 1994. (anglicky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.