André Parrot
André Parrot (15. února 1901, Désandans (dep. Doubs, Francie) – 24. srpna 1980 Paříž) byl francouzský archeolog světového významu, od 1964 člen Francouzské akademie věd, objevitel sumerského města Mari.
André Parrot | |
---|---|
André Parrot (1961) | |
Rodné jméno | André Charles Ulrich Parrot |
Narození | 15. února 1901 Désandans |
Úmrtí | 24. srpna 1980 (ve věku 79 let) 5. obvod |
Alma mater | École du Louvre Protestant Faculty of Theology in Paris Fakulta umění Pařížské univerzity |
Povolání | antropolog, archeolog, Lutheran pastor, vysokoškolský učitel, ředitel muzea, asyriolog, kunsthistorik a kurátor sbírky |
Zaměstnavatelé | École Biblique (1926–1927) Louvre (1933–1972) École du Louvre (1937–1968) Protestant Faculty of Theology in Paris (1950–1955) |
Ocenění | Montyonova cena (1938) Bordin Prize (1955) Čestný doktor Utrechtské univerzity (1961) velkokříž Národního řádu za zásluhy Válečný kříž 1939–1945 … více na Wikidatech |
Nábož. vyznání | luteránství |
Choť | Marie-Louise Girod (1960–1980) |
Funkce | President-Director of Musée du Louvre (1968–1972) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
André Parrot studoval nejprve protestantskou teologii na pařížské Sorbonně, později na École du Louvre v Paříži a na École archéologique française de Jérusalem. V letech 1926 - 1927 pracoval na vykopávkách v syrském Nejrabu, 1927 - 1928 vedl francouzskou výpravu v libanonském Baalbeku. V letech 1931 až 1933 pracoval na vykopávkách sumerských měst Lagaš, Girsu a Larsa, kterou roku 1933 identifikoval na úpatí pahorku Senkere.
Tuto lokalitu shledal tehdy ve velmi zpustošeném stavu, neboť pro místní šejky byl pahorek lákavým zdrojem příjmů z prodeje archeologických památek. Irácká vláda, pro niž Parrot pracoval, sice začala kopec hlídat, ale Parrot musel po několika měsících práci pro neshody s vládou ukončit.
Parrot odjel z pověření správy Louvru do Sýrie, kde v její nejvýchodnější části asi 3 km od západního břehu Eufratu začal kopat na pahorku Tell Charírí (Sýrie byla v té době pod francouzskou správou). Přivedl ho sem náhodný nález sumerské sochy na jaře 1933, když tu místní beduíni kopali hrob. Když se 23. ledna 1934 objevily první sošky a nápisy, Parrot zjistil, že nalezl nejzápadnější sumerské město Mari. Francouzská vláda pak vyčlenila zvláštní fondy na průzkum místa, muzeum v Louvru vytvořilo pracovní tým, armáda expedici zabezpečovala technicky. Přes potíže a tragédie (dva členové expedice zahynuli roku 1936 při automobilové nehodě) vykopávky pokračovaly až do září 1939.
V Mari byl objeven obrovský archív, čítající přes dvacet tisíc hliněných tabulek, množství soch a keramiky. Byly objeveny čtyři chrámy včetně zikkuratu, základy ohromného královského paláce z konce 3. tisíciletí př. n. l.; jeho posledním obyvatelem byl král Zimrilim, který byl poražen Chammurapim. Perrot napsal o Mari kromě monografií dvě podrobné knihy - Mezopotamská archeologie (1946) a Sumer (1960).
Parrot byl roku 1937 jmenován profesorem orientální archeologie a dějin umění École du Louvre, od 1946 hlavním konzervátorem muzea v Louvru a v letech 1958-1962 jeho ředitelem. Byl také generálním sekretářem francouzské komise pro archeologické výzkumy. Roku 1958 byl jmenován důstojníkem Čestné legie, za účast v protinacistickém odboji dostal válečný kříž 1939-1945.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu André Parrot na Wikimedia Commons
- Vojtěch Zamarovský - Na počátku byl Sumer, Praha 1983
- "André Parrot" (Je m'appelle Byblos, Jean-Pierre Thiollet, H & D, Paris, 2005, 256, ISBN 2-914-266-04-9)