Anatolij Bykov (zápasník)

Zápasení se věnoval od svých 13 let v kazašské Almaty, kde žil u své babičky po rozvodů rodičů.[1] Specializoval se na řecko-římský (klasický) styl. Vrcholově se připravoval v policejním sportovním centru Dinamo. Jeho osobním trenérem byl po celou sportovní kariéru Viktor Jermakov. V sovětské mužské reprezentaci se prosazoval do roku 1975 ve váze do 74 kg.

V roce 1976 uspěl v sovětské olympijské nominaci a jako úřadující mistr světa startoval na olympijských hrách v Montréalu. Ve čtvrtém kole otočil v závěrečné minutě zápas s Rumunem Gheorghem Ciobotarem a zvítězil 7:6 na body. S jedním klasifikačním bodem postoupil do závěrečného zápasu proti Vítězslavu Máchovi z Československa. Finále rozhodl v jeho třetí části, když při vedení 4:2 strhem za 3 body navýšil skóre a po vítězství 7:3 na technické body získal zlatou olympijskou medaili.

V roce 1980 startoval jako obhájce zlaté olympijské medaile na domácích olympijských hrách v Moskvě. Od prvního kola ztrácel klasifikační body a v rozhodujícím zápase musel porazit Maďara Ference Kocsise na lopatky (před časovým limitem) k zisku zlaté olympijské medaile. Na svého výborně připraveného soupeře však nestačil a získal stříbrnou olympijskou medaili. Sportovní kariéru ukončil v roce 1981. Věnoval se trenérské práci. Po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 se přesunul s rodinou do Kanady, kde má trvalý pobyt.