Anamorfóza (kartografie)

Anamorfóza je metoda používaná v tematické kartografii. Jde o přeměnu geometrické kostry mapy, která má za cíl výraznější vyjádření jejího tematického obsahu.[1] Produktem je anamorfovaná mapa (někde též anamorfická mapa nebo anamorf). Anamorfózou mapy se ztrácí přesný polohopis; ten je příslušně upraven tak, aby:

  • mapa byla lépe čitelná,
  • byla zvýšena atraktivita mapy nebo
  • byl uvolněn prostor pro znázornění jiných dat.
Anamorfovaná mapa (spojitá anamorfóza Gastner-Newmanovým algoritmem) vyjadřuje počet registrovaných voličů k parlamentním volbám v roce 2012 v okresech Slovenské republiky.

Angličtina používá pro označení anamorfické mapy matoucí termín cartogram, který si nesmíme plést s termínem kartogram používaným v češtině (anglicky choropleth map).

Anamorfované mapy můžeme dělit podle toho, zda transformace proběhla rovnoměrně na celém povrchu mapy (tehdy jde o plošné anamorfózy), nebo zda transformace vychází z určitého centra (radiální anamorfóza). Radiální anamorfózy dělíme na matematické (deformace je výsledkem matematické projekce) a geografické (deformace vychází z povahy zobrazovaného jevu, např. doba přepravy). Plošné anamorfózy dělíme podle kritérií prostorové spojitosti, zachování prostorových vztahů (topologie) a zachování tvaru zobrazovaných celků.[2]

Radiální anamorfózy

Matematické radiální anamorfózy jsou koncentricky sestrojená zobrazení, které mění měřítko mapy. Často využívají logaritmické nebo hyperbolické funkce, tyto anamorfózy můžeme přirovnat k lupě nebo k objektivu rybí oko. Využití radiálních anamorfóz je poměrně omezené, posloužit mohou k přehlednějšímu zobrazení koncentrovaných jevů.

Geografické radiální anamorfózy deformují prostor na základě určité metriky, může jít o čas, cenu dopravy či jiný ukazatel. Jsou dobře využitelné při hodnocení dopravní dostupnosti, provázanosti centra se zázemím či k vymezování regionů.[2]

Plošné anamorfózy

Spojité plošné anamorfózy matematicky transformují klasické kartografické zobrazení, přičemž zachovávají původní návaznost regionů (proto spojité). Dochází ale k výraznému tvarovému zkreslení, které ztěžuje identifikaci regionů. Jde o nejstarší a v současnosti nejpoužívanější anamorfózy, první algoritmus navrhl v roce 1970 Waldo R. Tobler.[3] Nejefektivnějším je Gastner-Newmanův algoritmus,[4] který využívá volně dostupný nástroj ScapeToad.[5]

Projekční metoda zmenšuje jednotlivé regiony tak, aby jejich relativní velikost odpovídala rozložení mapovaného jevu. Zachovává se tak tvar prostorových jednotek, avšak dochází k porušení jejich návaznosti, jde proto o nespojitou anamorfózu.

Dorlingovy anamorfózy nahrazují přesný tvar regionů kruhy, které jsou rozmístěny tak, aby co nejpřesněji imitovaly sousedství oblastí. Metodu vyvinul Danny Dorling v roce 1996.[6]

Obdélníkové anamorfózy vycházejí z dělení plochy na obdélníkové segmenty. Jde o spojitou anamorfózu – zachovávají se vztahy sousedství, tvar je ale výrazně pozměněn. Metoda se objevila již v 30. letech 20. století (autorem byl Erwin Raisz),[7] v současnosti získala i algoritmickou verzi.[8]

Podpora Wilsona v prezidentských volbách 1916. Spojitá anamorfóza vyjadřuje lidnatost regionů.
Parlamentní volby v České republice, 2010. Anamorfóza projektorovou metodou vyjadřuje podíl katolíků na počtu obyvatel oblasti, barevně je vyjádřena míra podpory strany KDU-ČSL.
Anamorfóza Dorlingovou metodou. Kruhy vyjadřují počet hesel na francouzské Wikipedii, které se vztahují k danému státu.

Algoritmy

RokAutorNázev algoritmuTyp anamorfózyzachování tvaru
1973ToblerRubber map methodplošná spojitáčástečné
1976OlsonProjector methodplošná nespojitáne
1978Kadmon, ShlomiPolyfocal projectionradiální geografická
1984Selvin et al.DEMP (Radial Expansion) methodplošná spojitáčástečné
1985Dougenik et al.Rubber Sheet Distortion methodplošná spojitáčástečné
1986ToblerPseudo-Cartogram methodplošná spojitáčástečné
1987SnyderMagnifying glass azimuthal map projectionsradiální geografická
1989Cauvin et al.Piezopleth mapsplošná spojitáčástečné
1990TorgusonInteractive polygon zipping methodplošná spojitáčástečné
1990DorlingCellular Automata Machine methodplošná spojitáčástečné
1993Gusein-Zade, TikunievLine Integral methodplošná spojitáčástečné
1996DorlingCircular cartogramplošná nespojitáne (kruhy)
1997Sarkar, BrownGraphical fisheye viewsradiální geografická
1997Edelsbrunner, WaupotitschCombinatorial-based approachplošná spojitáčástečné
1998Kocmoud, HouseConstraint-based approachplošná spojitáčástečné
2003Keim, nierth, PanseCartodrawplošná spojitáčástečné
2003Keim, nierth, PanseHistoScaleplošná spojitáčástečné
2004Gastner, NewmanDiffusion-based methodplošná spojitáčástečné
2004SlugaLastna tehnika za izdelavo anamorfozplošná spojitáčástečné
2004Helimann, Keim et al.RecMapplošná spojitáne (čtyřúhelníky)
2005Keim, nierth, PanseMedial-axis-based cartogramsplošná spojitáčástečné
2007van Kreveld, SpeckmannRectangular Cartogramplošná spojitáne (čtyřúhelníky)

Odkazy

Reference

  1. ČERBA, O. Anamorfované mapy [PDF]. Přednáška z předmětu Tematická kartografie. Plzeň: Západočeská univerzita, 19. 12. 2006. Dostupné z WWW: PDF Archivováno 20. 1. 2010 na Wayback Machine
  2. ONDREJKA, Peter. Anamorfóza mapy a její možné využití pro vizualizaci dat z voleb [online]. 2011 [cit. 2013-01-23]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Tomáš Řezník. Dostupné z: PDF.
  3. Tobler, Waldo. "Thirty-Five Years of Computer Cartograms." Annals of the Association of American Geographers. 94 (2004): 58-73 Archivováno 19. 10. 2011 na Wayback Machine.
  4. Gastner, Michael T. and Mark E. J. Newman, "Diffusion-based method for producing density-equalizing maps." Proceedings of the National Academy of Sciences 101 (2004): 7499–7504
  5. http://scapetoad.choros.ch/
  6. Dorling, Daniel. "Area cartograms: Their use and creation." "Concepts and Techniques in Modern Geography series no. 59." Norwich: University of East Anglia, 1996.
  7. http://www.gislounge.com/area-cartograms-explored/
  8. http://www.win.tue.nl/~speckman/Cartograms/SoccerCarto.html

Literatura

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.