Anup

Anup (někdy též Anúpev, přesněji pravděpodobně Inpu, jako správné verze vyslovování, se odhadují: Anupu, Ienpw, atd.; řecky Aνουβις – Anúbis; Etymologie jeho jména je neznámá a byla nejasná už Egypťanům. Egyptolog Kurt Heinrich Sethe mu přisuzoval pravděpodobně chybný význam „pes“; V dnešní době se usuzuje význam: Ten, který jest nad horami, což podtrhuje jeho význam jako strážce zesnulých a jejich hrobek; rovněž se vědci shodují na titulu: Ten, který jest na místě balzamování). Jedná se o staroegyptského boha zemřelých, pohřebišť a mumifikace.Jeho význam byl však, jako u mnoha egyptských božstev různorodý; každopádně patřil neodbytně k staroegyptským představám o posmrtném životě. Zobrazován byl buď zoomorfně, tedy kdy byl zobrazen výlučně v podobě vlka (obvykle se uvádí šakala, ale severoafrický šakal byl roku 2015 potvrzen jako samostatný druh jménem vlk africký, jenž byl s největší pravděpodobností předobrazem Anupa), nebo byl vyobrazen v tzv. theriantropickém zobrazení, kdy vlastnil podobu muže s vlčí (šakalí) hlavou.[1] Patří k nejstarším egyptským bohům; nejstarší datované zmínky o něm jsou doloženy například v Textech pyramid staré říše. Současně jeho uctívání trvalo až do konce starověku. Často byl spojován s významově, nebo ikonograficky blízkými bohy, např. se Sokarem. Některé bohy pak víceméně vstřebal, např. Vepuauet, Chentiimentiu, přičemž jejich jména se stala Anupovými epitety.

Anup
v hieroglyfickém zápisu
(včetně deternimativu)

Anubis je bůh temnot

Theriantropické zobrazení boha Anupa

Nejdříve v období Střední říše, kdy v pohřebním rituálu nabyl na významu kult Usira a zastínil tak ostatní podsvětní bohy, byl Anup zapojen do okruhu usirovských mýtů, nejpozději v Nové říši začal být spojován nejen s mumifikací, ale i s obřadem otevírání úst, který byl jednou ze záruk posmrtného života. Pro souvislost s Usirem se Anupův kult v době helénismu nakonec objevuje spolu s kulty Serapida a Isidy (egyptské Esety) i v antickém světě; přežíval ještě v dobách křesťanství.

Hlavním střediskem Anupova kultu byl hornoegyptský kraj označovaný jako (Kraj) Anupův a jeho hlavní město Sako, řecky Κυνουπόλις – Kynopolis (v překladu Psí město) ležící pravděpodobně v oblasti dnešního el-Késu ve středním Egyptě. Pro jeho velký význam v kultu posmrtného života byl ovšem uctíván i na řadě jiných míst, a to nejen na královských nekropolích.

Mytologie
Anup ochraňuje mumii

Vítal zesnulé v záhrobí a doprovázel je k Usirovi. Při soudu mrtvých vážil srdce zesnulých s tzv. pírkem Maat (symbolizující pravdu a řád) na druhé misce vah. Kromě Anupa a Usira byl u soudu ještě bůh Thovt. Anubis byl díky těmto funkcím nazýván pánem západu. Byl bezpochyby mistrem všech mumifikačních rituálů a technik. Byl bohem balzamování. Kněží, kteří vedli mumifikaci, si nasazovali jeho masku, aby se tak bohu přiblížili. Anubis byl rovněž bohem naděje, protože mohl vrátit život mrtvým; byl strůjcem znovuzrození člověka.

Anubis se údajně narodil z nemanželského vztahu mezi Usirem a jeho sestrou Nebthet a byl kojen a vychován bohyní Eset. Jako její věrný druh ji později ochraňoval, když pátrala po kouscích těla svého zavražděného manžela Usira, kterého zavraždil jeho bratr Sutech. S pomocí této bohyně objevil mumifikaci, díky které složil dohromady tělo Usira.

Ikonografie
Socha Anupa z hrobky panovníka Tutanchamona
Socha synkretického boha Hermanúbise (Anupa ztotožněného s Hermem)

Anup byl znázorňován v podobě psa nebo (mnohem častěji) vlka (šakala) ležícího na břiše, často na podstavci v podobě svatyně či ploché schrány. Jeho barva je vždy černá v kombinaci se zlatým lemováním. Může mít také podobu muže s vlčí (šakalí) hlavou, jen výjimečně je zobrazován čistě antropomorfně. V římské době, kdy byl zdůrazňován jeho aspekt ochránce Esety, může být zachycen ve zbroji (např. římského legionáře). Nejpozději od počátku Staré říše byl spojován s posvátným předmětem imiutem.

Také v antickém prostředí, v němž je to jinak zcela neobvyklé, si Anup zachovává zobrazení v podobě muže se zvířecí hlavou (zde ovšem spíše psa než vlka-šakala). Protože je spojován s Hermem (v tomto pojetí je nazýván jako ‛Ερµανουβις – Hermanúbis), resp. s Hermem Psychopompem, je jeho atributem hůl se dvěma ovinutými hady. Kosmickému aspektu, který je mu nově přičítán, odpovídají slunce a srpek měsíce vsazené mezi ušima.

Odkazy

Reference
  1. DYBAS, Cheryl Lyn. In the Long Shadow of the Pyramids and Beyond: Glimpse of an African… Wolf?. International Wolf. Spring 2015, roč. 25, čís. 1, s. 4–8. Dostupné online.

Související články


Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.