Ampér

Definice ampéru (podle soustavy SI):

Ampér, značka „A“, je jednotka elektrického proudu v SI. Je definována fixací číselné hodnoty elementárního náboje, aby byla rovna 1,602 176 634×10⁻¹⁹, je-li vyjádřena jednotkou C, rovnou A s, kde sekunda je definována pomocí Δν_Cs.

Zafixování elementárního náboje a Planckovy konstanty stanovuje přesně také hodnotu Josephsonovy konstanty a von Klitzingovy konstanty , které se vyskytují ve vztazích pro Josephsonův jev resp. kvantový Hallův jev. Tímto způsobem lze vytvořit etalony elektrického napětí U a elektrického odporu R. Realizace ampéru je pak založena na aplikaci Ohmova zákona .

Silové působení mezi dvěma vodiči

Do 19. května 2019 byl ampér definován podle tehdejší soustavy SI jako:

Ampér je stálý elektrický proud, který při průchodu dvěma přímými rovnoběžnými nekonečně dlouhými vodiči zanedbatelného kruhového průřezu umístěnými ve vakuu ve vzájemné vzdálenosti 1 metr vyvolá mezi nimi stálou sílu o velikosti 2×10⁻⁷ newtonu na 1 metr délky vodiče.

Jednotka je pojmenována po francouzském matematikovi a fyzikovi Ampèrovi (1775–1836).[1]

Ampér byl původně definován jako jedna desetina elektromagnetické jednotky proudu ze soustavy CGS (známá jako abampér, absolutní ampér), která generuje sílu dvou dynů (1 dyn = 10⁻⁵ N ≈ 1,019716×10⁻⁶ kp) na centimetr délky mezi dvěma vodiči, které jsou od sebe vzdáleny jeden centimetr.[2]

Jednotka elektrického náboje, coulomb, je definovaná pomocí ampéru.

Proud I o velikosti jeden ampér je rovný toku elektrického náboje Q jeden coulomb za čas t 1 sekundy:

${\displaystyle I={\frac {Q}{t}}\,}$

V metrické soustavě byl jako etalon určen mezinárodní Ampér jako proud, který z roztoku dusičnanu stříbrného vyloučí 0,001 118 g stříbra za sekundu. Tato jednotka byla určena londýnskou konferencí pro jednotky elektrické v roce 1909 a schválena ve Francii zákonem v roce 1919.

• André-Marie Ampère
• Elektrický proud
• Ohmův zákon

• Slovníkové heslo ampér ve Wikislovníku
• Oficiální znění definice jednotky – BIMP (anglicky)