Americká fonetická notace

Americká fonetická notace, anglicky Americanist phonetic notation (APN), také [North] American[ist] Phonetic Alphabet (APA), je fonetická abeceda amerikanistů, soustava fonetické abecedy pro fonetický a fonemický zápis výslovnosti původních amerických a evropských jazyků, vyvinutý pro evropské a americké antropology a jazykovědce a studenty. Tato notace je běžně užívaná lingvisty pracujícími se slovanskými, indickými, uralskými, semitskými a kavkazskými jazyky (uralisté používají verzi známou jako uralská fonetická abeceda), avšak zdaleka ne jen americkými. Např. její varianta je obecný standard transkripce arabštiny v magazínu německé orientalistické společnosti Zeitschrift der Deutschen Morgenländischen Gesellschaft. Některé „amerikanistické“ znaky se používají pro některé zápisy jako doplňková nestandardní písmena v IPA.

Americká fonetická notace (Americanist phonetic notation)
TypAbeceda
Mluvené jazykyvšechny jazyky
Vytvořenood 80. let 19. století
Předchůdce
Latinka
  • Americká fonetická notace (Americanist phonetic notation)
Poznámka: Tato stránka může obsahovat fonetické symboly IPA v kódování Unicode.

Historie

John Wesley Powell používal sadu fonetických symbolů ve svých publikacích od roku 1880 pro americkou jazykovou rodinu se symboly z jiných dříve vydaných knih fonetiků a autorů postupně od roku 1820. Zároveň se užívaly i poněkud odlišné sady znaků, např. F. Boase od r. 1911. Boasova abeceda se rozšířila do publikací Americké antropologické společnosti v r. 1916. Ta byla pozměňována a diskutovalo se o ní v článcích v 20. a 30. letech. Americkou notaci lze vidět v časopisech Americký antropolog (American Anthropologist), Mezinárodní zpravodaj americké lingvistiky (International Journal of American Linguistics) a Jazyk (Language).

Srovnání s IPA

Oproti IPA (Mezinárodní fonetická abeceda) APN neslaďuje znakové styly: řecké a latinkové znaky se užívají vedle sebe. Další odlišnost je volné užití diakritiky, kdežto IPA vyhrazuje diakritická znaménka zvláštním účelům vůči nově vytvořeným písmenům jako tvarovou obměnu. Příčinou těchto rozdílů je odlišnost filozofie. Amerikanisté se zajímali o zápis pomocí znaků stávajících písem jako praktičtější a účelnější, takže byly použité znaky řeckého a východoevropského pravopisu.

Abeceda

Souhlásky

Toto je přehledová tabulka fonetických znaků pro souhlásky používaných lingvisty respektujícími amerikanistickou tradici zápisu (transkripce):

  Bilabiály Labiodentály Dentály Alveoláry Retroflexy Alveoláry Palatály Veláry Uvuláry Faryngály Laryngály
plozivy prosté neznělé p   t̪ t ṭ t̯ k̯ k q    
znělé b   d̪ d ḍ d̯ g̑ g ġ    
glotalizované neznělé (ejektivní) p̓   t̪̕ t̕ ṭ̕ t̯̕   k̓ q̓   ʔ
znělé (implozivní) b̓     d̓       g̓ ġ̕    
afrikáty středové neznělé   pf tθ c č̣ č   kˣ qˣ̣    
znělé   bv dð ʒ ǯ̣ ǯ   gγ ġγ̇    
glotalizované     t̕θ c̓   č̓          
laterály neznělé       ƛ              
znělé       λ              
glotalizované       ƛ̕              
frikatívy středové neznělé φ f θ s ṣ š x̯ x x̣ ḥ h
s̪
znělé β v ð z ẓ ž γ̑ γ γ̇ ʕ  
z̪
glotalizované     s̓                
laterály neznělé     ł                
glotalizované     ł̕                
nazální neznělé M Ɱ   N   Ñ   Ṇ      
znělé m ɱ n̪ n ṇ ñ ŋ̑ ŋ ŋ̇    
glotalizované m̓     n̓       ŋ̓ ŋ̇̕    
likvidní vibranty prosté       r ṛ       ʀ    
glotalizované       r̓              
laterály prosté     l̪ l ḷ   l̯ ʟ      
glotalizované       l̕              
aproximanty prosté w           y        
glotalizované w’           y’        

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Americanist phonetic notation na anglické Wikipedii.

    Externí odkazy
    This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.