Alsofila

Alsofila (Alsophila) je rod kapradin z čeledi cyateovité. Jsou to stromové kapradiny s dřevnatým kmenem a vrcholovou růžicí jednoduše nebo vícenásobně zpeřených listů. Výtrusné kupky se nacházejí na spodu fertilních listů. Do rodu je řazeno asi 280 druhů a je rozšířen v tropech celého světa s přesahy do subtropických oblastí. Rod je často spojován s blízce příbuzným rodem cyatea. Řada druhů alsofil je používána v domorodé medicíně. Některé druhy jsou v tropech a subtropech pěstovány jako okrasné dřeviny, nejznámější je australská Alsophila australis.

Alsofila
Alsophila smithii na Novém Zélandu
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkapraďorosty (Monilophyta)
Třídakapradiny (Polypodiopsida)
Řádcyateotvaré (Cyatheales)
Čeleďcyateovité (Cyatheaceae)
Rodalsofila (Alsophila)
R.Br., 1810
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Alsophila dregei na obraze z roku 1899

Popis

Alsofily jsou stálezelené pozemní stromovité kapradiny s dřevnatým, většinou nevětveným kmenem, dorůstající výšky až 15 metrů. Kmen je nejčastěji přímý, u některých druhů ale může být i poléhavý nebo plazivý, na vrcholu pokrytý šupinami, ostnitý nebo bez ostnů. Šupiny jsou stejnoměrně zbarvené nebo s tmavším pásem na středu, na vrcholu vybíhají do černé štětiny a někdy mají štětiny i na okraji. Listy jsou rozměrné a vyrůstají v růžici na vrcholu kmene. Řapík, střední i postranní žebra nesou šídlovité a často zahnuté chlupy. Plodné a sterilní listy mají shodný tvar a velikost. Čepel je jednoduše až trojnásobně zpeřená. Výtrusné kupky se tvoří na žilkách (často v jejich vidličnatém rozvětvení) na vystouplých lůžkách a mohou být kryté ostěrami nebo jsou bez ostěr. Každé sporangium obsahuje zpravidla 16 (výjimečně 64) čtyřhranných triletních spor.[1][2]

Rozšíření

Alsofila je pantropický rod, rozšířený v tropech celého světa s přesahy do subtropických oblastí. Zahrnuje asi 282 druhů. Areál v Americe sahá od Mexika a Karibiku po severozápadní Argentinu a Paraguay. Rod je rozšířen v téměř celé subsaharské Africe mimo zemí Sahelu, Namibie a Botswany, a vyskytuje se i na Madagaskaru. V Asii sahá areál od Indického subkontinentu přes jižní Čínu po Japonsko a přes Indočínu a jihovýchodní Asii po Tichomoří. Je zastoupen také ve východní a jižní Austrálii a na Novém Zélandu. Druh Alsophila smithii zasahuje i na Ostrovy Protinožců a Chathamské ostrovy východně od Nového Zélandu.[3] Největší počet druhů roste v tropech Starého světa a na ostrovech Velkých Antil.[1]

Obsahové látky a jedovatost

U druhu Alsophila spinulosa byl zjištěn obsah flavonoidů, konkrétně hegaflavonu A a hegaflavonu B.[4] Druh Alsophila manniana je ve větším množství jedovatý.[5]

Taxonomie

Vymezení rodů čeledi Cyatheaceae procházelo v minulosti četnými změnami a docházelo k různým přesunům druhů z rodu do rodu. Rod Alsophila je také často vřazován do rodu Cyathea na úrovni stejnojmenné sekce.[6] Do rodu Alsophila byl vřazen rod Gymnosphaera.[7]

Význam

Řada druhů alsofil je používána v domorodé medicíně různých částí světa. Druh Alsophila cuspidata je v tropické Americe používán na rány, zastavení krvácení a houbové infekce.[8] V Jižní Africe je Alsophila dregei používána k usnadnění porodu, k magickým rituálům a proti uhranutí. Listy Alsophila gigantea mají protizánětlivý účinek a v Číně jsou používány na zranění a hadí uštknutí. Listy Alsophila nilgirensis jsou v Indii používány v době slavností ke zdobení chrámů. V lidovém lékařství se používají na kožní choroby. Rozdrcené listy Alsophila spinulosa se v Asii používají na zranění a vředy.[5] Ze dřeně kmenů Alsophila spinulosa je v Indii získáván jedlý škrob.[9]

Některé druhy jsou pěstovány v tropech a subtropech jako okrasné dřeviny. Nejčastěji pěstovaným druhem je australská Alsophila australis. [10]

Odkazy

Reference

  1. BERRY, P.E. et al. Flora of the Venezuelan Guayana (vol. II). Missouri: Timber Press, 1995. ISBN 0-88192-326-5. (anglicky)
  2. XIANCHUN, Zhang; NISHIDA, Harufumi. Flora of China: Alsophila [online]. Dostupné online. (anglicky)
  3. Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew. Dostupné online. (anglicky)
  4. GLASBY, John S. Dictionary of plants containing secondary metabolites. [s.l.]: Taylor & Francis, 2005. ISBN 0-203-16537-3. (anglicky)
  5. QUATTROCCHI, Umberto. World dictionary of medicinal and poisonous plants. [s.l.]: CRC Press, 2012. ISBN 978-1-4822-5064-0. (anglicky)
  6. LARGE, Mark F.; BRAGGINS, John E. Tree ferns. [s.l.]: Timber Press, 2004. ISBN 0-88192-630-2. (anglicky)
  7. KORALL, Petra et al. A molecular phylogeny of scaly tree ferns (Cyatheaceae). American Journal of Botany. 2007, čís. 94(5). Dostupné online.
  8. GRANDTNER, M.M.; CHEVRETTE, Julien. Dictionary of trees. Volume 2. South America. [s.l.]: Elsevier, 2014. ISBN 978-0-12-396490-8. (anglicky)
  9. HEDRICK, U.P. (ed.). Sturtevant's edible plants of the world. [s.l.]: [s.n.], 1919. (anglicky)
  10. BRICKELL, Christopher (ed.). Encyclopedia of plants & flowers. [s.l.]: American Horticultural Society, 2011. Dostupné online. ISBN 978-0-7566-6857-0. (anglicky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.