Alois Sedláček

Učil se sedlářem, v sedmnácti letech však odešel k divadlu. Prošel mnoha divadelními společnostmi – 1869/1870 u Josefa Emila Kramueleho, 1870/1871 u V. Svobody, 1872/1873 znovu u J. E. Kramuele, 1873 až 1875 u Pavla Švandy ze Semčic.[1] V roce 1883 se oženil[2] s Antonií Petříkovou. V letech 1878 – 1881 hrál v Prozatímním divadle, v letech 1881 až 1911 byl hercem a režisérem činohry Národního divadla v Praze, kde se uplatňoval zejména ve francouzských konverzačních hrách, byl oblíbeným lidovým komikem.

Historie zaznamenává Sedláčkovo vystoupení na první literární slavnosti „Máje“ na Žofíně, kterou pořádala Obec spisovatelů roku 1893. Alois Sedláček zde tehdy přednesl dosud neznámou báseň Balada o duši Jana Nerudy. V letech 1912 – 1914 hrál v několika filmech svého zetě, architekta a filmaře Maxe Urbana, který tehdy vlastnil filmovou společnost ASUM. Po 1. světové válce v letech 1918 – 1922 byl stálým hercem filmové společnosti Wetebfilm. Hlavní roli hostinského, který nepřeje vztahu své dcery s černým myslivcem, dostal v dochovaném němém filmu Černí myslivci na sklonku svého života.

Zemřel roku 1922 a je pohřben v hrobě č. 33 v sektoru 10–B na Vyšehradském hřbitově spolu se svou dcerou Andulou Sedláčkovou a vnučkou Marcellou Sedláčkovou, která také byla herečkou.