Alma Mahlerová

Alma se narodila v rodině v té době známého a oblíbeného malíře krajin Emila Jakoba Schindlera a jeho ženy zpěvačky Anny von Bergen.[1][2] Mezi přátele manželů Schindlerových patřily další významné osobnosti vídeňské kultury, jako např. malíř Gustav Klimt, který s Almou prožil krátkou romanci. Mezi další ctitele Almy Schindlerové patřili ředitel Burgtheatru Max Burckhard či hudební skladatel Alexander Zemlinsky.

Manon Gropiová se svými rodiči, Almou Mahlerovou a Walterem Gropiem (1918)

V roce 1901 se v salónu své přítelkyně Berty Zuckerkandlové seznámila s předním vídeňským hudebním skladatelem Gustavem Mahlerem, za nějž se o rok později provdala. Žili spolu až do Mahlerovy smrti v roce 1911. Měli spolu dvě dcery, Marii Annu (1902–1907) a Annu (1904–1988).[3] Alma se musela vzdát své slibné kariéry hudební skladatelky, neboť Mahler z ní chtěl mít hospodyni, nikoli konkurenci (složila desítky písní a jednu klavírní sonátu). Její dcera Anna se stala sochařkou.

Ještě za Mahlerova života začal vášnivý poměr Almy s architektem a čelným představitelem stylu Bauhaus Walterem Gropiem. Po Mahlerově smrti se za něj provdala (v roce 1915). O rok později se jim narodila dcera Manon (1916–1935).

Ovšem již v roce 1912 vzplanula Alma láskou k přednímu expresionistickému malíři, spisovateli a buřiči Oskaru Kokoschkovi, který je zachytil spolu v milostném objetí na obraze Nevěsta větru (Die Windsbraut). Jejich vztah ovšem netrval dlouho a Alma se vrátila ke Gropiovi. Vztahům s Gropiem i s Kokoschkou byl definitní konec, když Alma poznala německého spisovatele Franze Werfela, jemuž porodila v roce 1918 syna Martina, jenž ovšem záhy zemřel. Werfelovou manželkou se stala roku 1929.

Po anexi Rakouska Třetí říší v roce 1938 uprchli s Werfelem nejprve do Francie a v roce 1940 do Spojených států amerických, kde v roce 1945 Alma ovdověla. Se svým mužem žila v Los Angeles, po jeho smrti se však přestěhovala do New Yorku, kde stála v čele umělecké elity až do své smrti v roce 1964.

Napsala několik vzpomínkových knih.