Alija mládeže

Alija mládeže (hebrejsky: עלית הנוער, Alijat ha-no'ar, anglicky: Youth Aliyah) je židovská organizace, která před nacisty během existence nacistického Německa zachránila na 22 tisíc dětí. Organizace zařídila jejích přesídlení do kibuců a mládežnických vesnic v mandátní Palestině a později Izraeli.

Alija mládeže
První německá alija mládeže, kráčející do kibucu Ejn Charod
ZakladatelRecha Freier
Vznik30. ledna 1933
SídloBerlín, Německo
OceněníIzraelská cena (1958)
Oficiální webwww.youthaliyah.org
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Organizace byla založená roku 1933 Rechou Freierovou a její nápad následně podpořila Světová sionistická organizace. Sama Freierová dohlížela na aktivity organizace v Německu, zatímco v Jeruzalémě měla tuto činnost na starosti Henrietta Szoldová.

Izraelské poštovní známky připomínající Aliju mládeže před a po vyhlášení izraelské nezávislosti

Henrietta Szoldová byla původně skeptická k nápadu Rechy Freierové, aby byli němečtí mládežníci po absolvování základních škol posíláni do pionýrských výcvikových programů v mandátní Palestině. Domnívala se totiž, že Německo může židovským dětem poskytnout lepší výukové možnosti. Vzestup nacismu a následné přijetí Norimberských zákonů ji však přesvědčili o opaku. Dne 31. března 1936 bylo židovským dětem zakázáno studovat na základních školách.[1]

Po krátkém výcviku v Německu byli mládežníci z Alije mládeže umístěni dva roky do kibuců, kde se učili hebrejštině a farmaření. Jednou z prvních společných osad, která tyto skupiny hostila byl kibuc Ejn Charod v Jizre'elském údolí.[1]

Před vypuknutím druhé světové války, kdy již bylo obtížnější získat imigrační potvrzení do mandátní Palestiny, přišli londýnští aktivisté Alije mládeže s prozatímním řešením, spočívajícím ve výcviku mládeže v některé zemi mimo nacistické Německo před samotnou imigrací do Palestiny. Spojené království tehdy souhlasilo s přijetím 10 tisíc ohrožených dětí, z nichž některé patřily do skupin Alije mládeže.[2]

Po holocaustu a druhé světové válce byli do Evropy posláni emisaři, kteří měli nalézt přeživší děti ve shromažďovacích táborech pro přemístěné osoby (Displaced persons camps). Děti z východní Evropy byly přestěhovány do západní, neboť panovala obava, že by jejich pozdější evakuace z komunistických zemí mohla být komplikovaná. Došlo též k otevření kanceláře Alije mládeže v Paříži.[3]

Později se stala Alija mládeže oddělením Židovské agentury.[4] Během let přivedla organizace do Izraele mladé lidi ze severní Afriky, střední a východní Evropy, Latinské Ameriky, Sovětského svazu a Etiopie.[4]

Ocenění
  • V roce 1958 byla Alije mládeže udělena Izraelská cena za přínos vzdělání.[5] Šlo o první případ, kdy byla Izraelská cena udělena organizaci.

Ředitelé

Řediteli Alije mládeže byli po vzniku Izraele například Me'ir Gottesman (1978–1984), Uri Gordon či Eli Amir.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Youth Aliyah na anglické Wikipedii.

  1. Rescue Jewish Youth! A Message from Henrietta Szold, January 1936. The Jewish Agency-Youth Aliyah Bulletin. Leden 1987. (anglicky)
  2. MICHAELIS-STERN, Eva. Last Train to London. The Jewish Agency-Youth Aliyah Bulletin. Leden 1987. (anglicky)
  3. KOL, Moshe. 40 Years of Friendship. The Jewish Agency-Youth Aliyah Bulletin. Leden 1987. (anglicky)
  4. GRIVER, Simon. Youth Aliyah marks 70 years of rescuing children at risk [online]. Jewish Weekly, 2003-05-23 [cit. 2011-04-17]. Dostupné online. (anglicky)
  5. Israel Prize recipients in 1958 [online]. Ministerstvo školství Státu Izrael [cit. 2011-04-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-01-17. (hebrejsky)

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.