Aliance 4EU+

Aliance 4EU+ (také známá jako Evropská univerzitní aliance 4EU+) je aliancí šesti velkých a renomovaných veřejných univerzit s velkým rozsahem výzkumné činnosti: Univerzita Karlova (Praha, Česko), Universität Heidelberg (Heidelberg, Německo), Sorbonne Université (Paříž, Francie), Københavns Universitet (Kodaň, Dánsko), Università degli Studi di Milano (Milán, Itálie) a Uniwersytet Warszawski (Varšava, Polsko).

Aliance 4EU+
ZakladatelUniverzita Karlova
Vznik2018
Generální tajemníkVolker Balli a Isabelle Kratz
Oficiální web4eualliance.eu
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie a mise

Aliance 4EU byla vytvořena v roce 2017 Univerzitou Karlovou, Universität Heidelberg, Sorbonne Université a Uniwersytet Warszawski. Rektoři těchto čtyř institucí podepsali společnou Deklaraci o vytvoření Evropské univerzitní aliance 4EU 10. března 2018 v Paříži.[1] Università degli Studi di Milano a Københavns Universitet se ke konsorciu připojily v posledním čtvrtletí téhož roku a aliance změnila své jméno na 4EU+.[2]

Členové Aliance 4EU+ společně usilují o zavedení nové úrovně kvality vzájemné spolupráce ve výuce, vzdělávání, výzkumu a správě a ve vytváření infrastruktury, která bude umožňovat bezproblémovou spolupráci studentů a akademických i administrativních pracovníků. Aliance je založena na společném chápání role evropské univerzity jako instituce, jejímž posláním je udržovat a rozvíjet akademické hodnoty, zajišťovat rovný přístup ke vzdělání a formovat příští generace otevřených a kriticky uvažujících občanů, kteří budou připraveni čelit globálním výzvám a nacházet jejich řešení.

S ohledem na současné klíčové globální výzvy se spolupráce ve vědě a vzdělávání v rámci Aliance 4EU+ soustředí na čtyři multidisciplinární vlajkové lodě (Flagships):

  1. Zdraví a demografické změny v městském prostředí;
  2. Evropa v měnícím se světě: Porozumění a zapojení společností, ekonomik, kultur a jazyků;
  3. Transformování vědy a společnosti prostřednictvím pokroku v oblasti informačních, výpočetních a komunikačních technologií;
  4. Biodiverzita a udržitelný rozvoj.[3]

Členské univerzity 4EU+ jsou rozmístěny ve všech čtyřech evropských subregionech[4] a spadají také do čtyř regionů, pro které byly přijaty makroregionální strategie Evropské unie (jadransko-jónský region, alpský region, region Baltské moře, Podunají).[5]

28. února 2019 podala Aliance 4EU+ stejně jako 53 dalších univerzitních uskupení[6] přihlášku v rámci výzvy Evropské univerzity programu Erasmus+.[7] Generální ředitelství Evropské komise pro vzdělávání a kulturu Alianci 4EU+ 26. června 2019 vybralo jako jednu ze 17 pilotních "Evropských univerzit" a podpořilo její tříletý projekt 5 miliony eur.[8]

Členové

Fakta a čísla

Členské státy EU, ve kterých se šest 4EU+ univerzit nachází, jsou situované od Středomoří k Severnímu a Baltskému moři, pokrývají 39% teritoria Evropské unie a vzdělávají 49% studentů zemí EU.

4EU+ v číslech
Studenti: 286 940
Akademický personál: 23 680
Ostatní zaměstnanci: 26 350
Projekty Erasmus+: 243
Financování z H2020: 368 mil. €
ERC projekty: 115


Odkazy

Reference

  1. The deals are coming: ‘4EU’ alliance signals start of match-making among European universities. Science|Business [online]. [cit. 2019-04-25]. Dostupné online. (anglicky)
  2. 4EU+ Mission Statement, https://4eualliance.eu/4EU-10-version1-4eu_mission_statement.pdf.
  3. Tisková zpráva 4EU+ https://www.cuni.cz/UK-9619.html.
  4. Dle definice tezauru EU- EuroVoc.
  5. https://ec.europa.eu/regional_policy/sources/cooperate/macro_region_strategy/pdf/mrs_factsheet_cs.pdf.
  6. European universities battle for €60M funding in giant matchmaking competition. Science|Business [online]. [cit. 2019-04-25]. Dostupné online. (anglicky)
  7. 54 networks bid to join European Universities pilot. University World News [online]. [cit. 2019-04-25]. Dostupné online.
  8. European Commission - PRESS RELEASES - Press release - First 17 “European Universities” selected: a major step towards building a European Education Area. europa.eu [online]. [cit. 2019-08-13]. Dostupné online.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.