Alfred de Vigny
Alfred Victor, hrabě de Vigny (27. březen 1797, Loches – 17. září 1863, Paříž) byl francouzský romantický spisovatel, básník a dramatik. Do francouzské literatury vnesl tón romantického pesimismu a úzkosti z „Boží nepřítomnosti“.
| Alfred de Vigny | |
|---|---|
 portrét Alfreda de Vigny od Nadara | |
| Narození | 27. březen 1797 Loches |
| Úmrtí | 17. září 1863 (67 let) Paříž |
| Místo pohřbení | Montmartre |
| Povolání | spisovatel, dramatik, básník, romanopisec, autor deníků a překladatel |
| Alma mater | Lyceum Jindřicha IV. |
| Žánr | poezie |
| Významná díla | Poèmes antiques et modernes Markýz Cinq-Mars (román) Chatterton: drama o třech dějstvích Stello (román) La Maréchale d'Ancre … více na Wikidatech |
| Ocenění | Encyclopædia Britannica, Ninth Edition/United Kingdom of Great Britain and Ireland |
| Manžel(ka) | Lydia Bunbury |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| galerie na Commons | |
 původní texty na Wikizdrojích | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pocházel ze šlechtické rodiny, do jejichž osudů zasáhla revoluce. Svoje dětství a rané mládí strávil v Paříži, zčásti v nynějším Elysejském paláci, který byl tehdy nájemním domem. Navštěvoval Lycée Bonaparte (dnes Lycée Condorcet) a snil o vojenské kariéře.
V roce 1814 vstoupil do služeb Ludvíka XVIII., vracejícího se do Francie z anglického exilu, a následoval ho do Bruselu, když na sto dní na sebe strhl vládu Napoleon Bonaparte (březen–červen 1815). Po Napoleonově definitivní porážce vystřídal řadu posádek, kde pokračoval v budování své vojenské kariéry, často se ale zdržoval v Paříži.
První básně uveřejňuje v roce 1817 a o pět let později vychází jeho první básnická sbírka Poèmes. V roce 1825 se žení s bohatou Angličankou a nechává se odeslat na dovolenou, aby se mohl cele věnovat básnické tvorbě. Vojenskou službu opouští definitivně v roce 1827.
V roce 1826 vydává svazek Poèmes antiques et modernes s básní Le Cor (Roh, přel. Jaroslav Vrchlický, 1877), která líčí Rolandovu hrdinnou smrt. Téhož roku mu vychází historický román „Cinq Mars“.
V letech 1827–1829 pracuje na překladech Shakespearových děl Romeo a Julie, Othello a Kupec benátský.
Odkazy
Literatura
- LAGARDÉ, André; MICHARD, Laurent. Francouzská literatura 19. století. Praha: Garamond, 2008. 579 s. ISBN 978-80-7407-026-6.
- Zdeněk Hrbata: heslo Vigny, Alfred Victor, in: Slovník francouzsky píšících spisovatelů, Praha : Libri, 2002, ISBN 80-7277-130-2
- Jan Otokar Fischer a kol.: Dějiny francouzské literatury 19. a 20. století, díl I. (1789–1870), Praha : Academia, 1981, str. 208-226
- František Xaver Šalda: Heslo de Vigny, Alfred Victor v Ottově slovníku naučném
- text hesla je k dispozici též v knize Šaldův slovník naučný, Praha : Československý spisovatel, 1986,
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Alfred de Vigny na Wikimedia Commons
- Galerie Alfred de Vigny na Wikimedia Commons
- Autor Alfred de Vigny ve Wikizdrojích (francouzsky)
- Autor Alfred de Vigny ve Wikizdrojích
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Alfred de Vigny
- Nadarovy portréty Alfreda de Vigny v archivu La Médiathèque de l'architecture et du patrimoine
| 32. křeslo Francouzské akademie | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Charles-Guillaume Étienne |
1845–1863 Alfred de Vigny |
Nástupce: Camille Doucet |
Autoritní data  |
|
|---|