Alfred Offner

Mezi realizace paří např. alegorická triptychová výmalba schodišťové komunikace v lékařské univerzitě v Černovicích[3] nebo skleněná mozaika Lov na medvěda v budově fakulty Historie Černovické univerzity, která je jediným místním dobovým dílem.[4] Dále se podílel na freskách a designu interiéru tamního Německého domu.[5] V Bukovině byl členem společnosti Gesellschaft der Kunstfreunde in Czernowitz a v období 1905–1912 i v Černovicích vystavujícím umělcem.[2] Byl v čele První oficiální umělecké školy v Bukovině (1912).[2] Práce na ilustracích, pohlednicích a plakátech pro Červený kříž a vídeňskou banku pokračovaly v zakázkách v podobě ztvárnění dluhopisů či upomínkových stuh s nápisem Vivat.[6]

Podle periodika Austria Today (2/1989) požádal Offnera černovický rodák Josef Drach v roce 1922 o vytvoření návrhů pro měnu jednotné Evropy s hlavním sídlem ve Vídni. Pro měnu byly již připraveny tiskařské desky, ale k samotné realizaci nedošlo.[7] Začátkem první světové války opouští Černovice a míří do Vídně a Berlína.[8] Z Vídně Offner odešel roku 1927 a cestoval pak po Evropě[1], např. Plzeň Tábor[9] či Krakov, který opouští 8. dubna 1937. Zde byl po dlouhou dobu poslední známý pobyt Offnera a někdy se mylně uvádí jako letopočet úmrtí.[10] Ve skutečnosti poslední místo pobytu jsou Poběžovice (německy Ronsperg),[11] kde mj. rekonstruoval fresky v místním kostele.[12]

Za druhé světové války se skrýval v západních Čechách na zámku v Poběžovicích u německy mluvící šlechty Coudenhove-Kalergi, kde nadále maloval obrazy. Převážně šlo o portréty šlechty a místních lidí, např. obraz Sestra Charitas v majetku Státního zámku Horšovský Týn.[13] Na zámku v Poběžovicích pobýval sám i po státním vyvlastnění, kde také zemřel na plicní tuberkulózu.[14] Ze záznamu z poběžovické matriky je zřejmé, že byl katolík a že byl 22. března 1947 pohřben na farním hřbitově sv. Josefa v Poběžovicích.[15]

• galerie prací
• 
• 
• 
• 
• 
• 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Alfred Offner na Wikimedia Commons