Alexej Morozov

S hokejem začínal v klubu Křídla Sovětů Moskva. V klubu působil až do svého odchodu do NHL, byl draftovaný v roce 1995 v prvním kole na 24. pozici týmem Pittsburgh Penguins. V NHL hrál od sezóny 1997/98. Hned v prvním zápase za Pittsburgh dal v prvním střídání z první střely gól. Celkem odehrál za klub sedm sezón, v nichž si připsal v základní části 84 branek a 135 asistencí v 451 zápasech. Dalších 9 bodů za 4 branky a 5 asistencí si připsal v 39 zápasech v playoff. V NHL se mu přezdívalo The Devil Killer pro jeho výborné výkony proti týmu New Jersey Devils. Přesto byl v NHL považován za hráče, který nenaplnil naplno svůj potenciál. Což bylo zapříčiněno zraněními a hvězdnými spoluhráči jako byli Mario Lemieux, Jaromír Jágr, Alexej Kovaljov, Martin Straka a Robert Lang.[2][3]

Během výluky NHL hrál v sezóně 2004/05 za klub Ak Bars Kazaň v ruské superlize. Přestože v týmu působilo mnoho hráčů z NHL jako Vincent Lecavalier, Dany Heatley, Ilja Kovalčuk, Alexej Kovaljov, Michael Nylander, Brad Richards či Alexej Žitnik, Morozov ovládl kanadské bodování klubu s 46 body. V následující sezóně hrál v útoku s Danisem Zaripovem a Sergejem Zinovjevem. Tento útok "ZZM" byl považovaný za jeden z nejlepších v historii ligy. V základní části zaznamenal Morozov 49 bodů a stal se druhým nejproduktivnějším hráčem ligy a nejlepším střelcem s 23 góly. V playoff si připsal dalších 26 bodů za 13 branek a 13 asistencí a stal se nejužitečnějším hráčem. A Ak Bars Kazaň se stal vítězem ligy. V sezóně 2006/2007 ovládla Kazaň základní část a Morozov s 83 body vytvořil nový rekord ligy. V playoff došla Kazaň do finále, kde podlehla Metallurgu Magnitogorsk a Morozov zaznamenal 17 bodů za 2 branky a 15 asistencí. V následující a poslední sezóně v historii ligy 2007/2008 nasbíral v základní části 63 bodů a skončil druhý v tabulce produktivity o bod za Sergejem Mozjakinem, v playoff přidal dalších 11 bodů, ale Kazaň vypadla v semifinále s Ufou. V premiérové sezóně KHL získal v základní části 71 bodů a skončil na třetím místě bodování ligy, přestože odehrál pouze 49 zápasů. Následující playoff Kazaň ovládla a stala se prvním vítězem Gagarinova poháru. Morozov k tomu přispěl 19 body a stal se vítězem bodování, prvním v počtu asistencí a nejužitečnějším hráčem playoff. V sezóně 2009/2010 Kazaň obhájila prvenství v KHL. Morozov se potýkal se zraněními, přesto v základní části zaznamenal 49 bodů a dalších 13 v playoff. V sezóně 2010/2011 sice Kazaň nedokázala vyhrát potřetí za sebou Gagarinův pohár, ale Morozov zaznamenal další úspěšnou sezónu. V základní části dokázal nasbírat 56 bodů a v playoff přidal dalších 9 bodů v devíti zápasech. I další sezóna 2011/2012 byla pro Morozova úspěšná. V základní části si připsal 50 bodů a bylo to již pošesté a zároveň naposledy, kdy na tuto hranici v počtu bodů v profesionální kariéře dosáhl. Zároveň tím, že vstřelil 21 branek dosáhl podesáté a naposley hranice 20 vstřelených gólů v sezóně. Sezóna 2012/2013 pro něj byla poslední v Kazani. S klubem se dostal až do semifinále soutěže, kde nestačili na Traktor Čeljabinsk. V základní části zaznamenal 38 bodů a dalších 15 přidal v playoff.[2][3]

Po sezóně 2012/13 mu skončila smlouva v Kazani a novou uzavřel s HC CSKA Moskva.[4] V klubu odehrál jednu sezónu, ve které zaznamenal 23 bodů v základní části a v playoff ve čtyřech zápasech nebodoval, a bylo mu předčasně ukončeno angažmá. Morozov se poté rozhodl ukončit kariéru.[5][2]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Alexej Morozov na Wikimedia Commons
• Alexej Morozov – statistiky na Eliteprospects.com (anglicky)
• Alexej Morozov v databázi Olympedia (anglicky)